Dolomity 2009: 1. den

samotná ferráta není nijak náročná - aspoň lezecky, ale je nutno překonat 600 výškových metrů. Nejištěné úseky volného terénu se střídají se zajištěnými. Schopnější lezci se nejistí, byť to není doporučení. Všechna místa ferráty jsou natolik zajištěna nebo bez větších rizik, že to není nutné. Výstup poskytuje překrásné výhledy na údolí Val di Vajolet a samozřejmě na sedlo Principe, které se stále více vzdaluje. teprve v závěru ferráty se otevřou i pohledy na severní polohy masívu Rosengarten/Catinaccio
12:40 dosažením vrcholku Kesselkogel/Catinaccio d´Antermoia šest metříků nad hranicí 3000 metrů není ferráty konec.
12:55 i značné části sestupu jsou zajištěny
13:20 ferráta končí v malém sedle pod krátkou kolmou stěnou, ferráta však tuto stěnku kříží z jedné strany na druhou, takže slezání je v pohodě
13:40 následuje sestup většinou volným terénem, ale i zde nalezneme několik zajištěných úseků, takže možná ferráta končí až u bezejmenného rozcestí, které je vidět dávno dopředu a je možno včas přemítat, kudy pokračovat
13:50 čelo našeho peletonu se rozhodlo sejít kousek pod toto rozcestí a pokračovat dál v ose výstupem přes sněhové pole k sedlu Lausa. Výstup byl daleko ostřejší, než to seshora vypadalo