Dolomity 2009 (15.): 2. den - ferrata Eterna Brigata CadoreZdolání ferráty Eterna Brigata Cadore předcházela
velká informační kampaň. Odborný průvodce výpravy Jarda
Sedláček ferrátu slezl pro jistotu měsíc před konáním
akce. Jeho závěry byly dost určující pro rozhodování
nerozhodných, kteří večer před akcí řešili "mám na
to nebo ne?"
Hlavní sdělení Jardy spočívalo v tom, že jištění na
cestě je rozbité a na některých místech dokonce chybí jištění.
Jedno dokonce nešlo přelézt bez pomocného lana. Druhý
aspektem byla značná délka ferráty. Jarda to sice lezl před
ostatními s dámou, která toho moc neslezla, ale šlo o velmi
zdatnou sportovkyni. Ve dvou ferrátu lezli necelých pět hodin.
Pro naši skupinu Jarda odhadoval tak sedm hodin. Dlouhému pobytu na skále navíc nevěštil nic hezkého vývoj
počasí. V sobotu ráno sice na chvíli vykoukl modrák, ale záhy
zmizel. Počasí s deštěm toho dne mělo šanci fifty fifty.
Mraky se také po obloze valily. I kvůli tomu bylo rozhodnuto
brzy snídat a být ve stěně co nejdříve. K tomu předešlému
totiž ještě hrozilo, že když nestihneme lanovky z Punta
Serauta dol Malga Ciapela, budeme s hory scházet okolo 1500 výškových
metrů. Toho se mnozí děsili více než ferráty samotné. Už
se totiž nedalo sejít pouhých 1000 metrů po ledovci, protože
byl namrzlý a cesta po něm bez cepínů a maček byla o hubu. |