Dolomity 2009 (15.): 2. den - ferrata Eterna Brigata Cadore

Zdolání ferráty Eterna Brigata Cadore předcházela velká informační kampaň. Odborný průvodce výpravy Jarda Sedláček ferrátu slezl pro jistotu měsíc před konáním akce. Jeho závěry byly dost určující pro rozhodování nerozhodných, kteří večer před akcí řešili "mám na to nebo ne?" 

Hlavní sdělení Jardy spočívalo v tom, že jištění na cestě je rozbité a na některých místech dokonce chybí jištění. Jedno dokonce nešlo přelézt bez pomocného lana. Druhý aspektem byla značná délka ferráty. Jarda to sice lezl před ostatními s dámou, která toho moc neslezla, ale šlo o velmi zdatnou sportovkyni. Ve dvou ferrátu lezli necelých pět hodin. Pro naši skupinu Jarda odhadoval tak sedm hodin.

Dlouhému pobytu na skále navíc nevěštil nic hezkého vývoj počasí. V sobotu ráno sice na chvíli vykoukl modrák, ale záhy zmizel. Počasí s deštěm toho dne mělo šanci fifty fifty. Mraky se také po obloze valily. I kvůli tomu bylo rozhodnuto brzy snídat a být ve stěně co nejdříve. K tomu předešlému totiž ještě hrozilo, že když nestihneme lanovky z Punta Serauta dol Malga Ciapela, budeme s hory scházet okolo 1500 výškových metrů. Toho se mnozí děsili více než ferráty samotné. Už se totiž nedalo sejít pouhých 1000 metrů po ledovci, protože byl namrzlý a cesta po něm bez cepínů a maček byla o hubu.

  • 09:00 vyfutrování množstvím informací nás ráno v sedle Fedaia stanulo deset rozhodnutých nenechat se ničím zmást a konečně ferrátu zdolat. Dva roky zpátky nám to překazila právě nefungující lanovka, která byla v rekonstrukci. Ze sedla se bohužel ještě nějakou chvíli klesá, než se začne stoupat poměrně ostře k nástupu ferráty, který je na úpatí kamenné hory Punta Serauta. Pravděpodobně pod vlivem nepříjemných dopadů v případě pomalého postupu jsme to hned od začátku hnali, takže šlo téměř o plíce
  • 09:25 jsme zadýchaní stanuli u nástupu. Stlučená cedulka hlásila to, před čím Jarda varoval: cesta je zničená. Čili nic nového a tak se začalo lézt. Lezení po šikmé stěny Punta Serauta není nijak technicky náročné, ale nepříjemné. Šli jsme však rychle, takže bylo nutné občas na chvilku zastavovat a udělat pár rázných vdechů