Skály a silnice byly na několika místech zborcené. Průjezd jedním místem vyvolával nepříjemné mrazení. Zvláště při představě zkusit si projet na kraji urvané silnice. Nezkusil jsem to a ani auta, která bloky nemohly překonat. Nerušená jízda po romantické pobřežní komunikaci podběhla tunel pod mysem Calavá a skončila bohužel v další vesničce, Marina di Patti. 

Přístavní letovisko s příjemnou příbřežní promenádou vybízelo k dobrému obědu. Nebudu předbíhat. Hospodsky vypadal, že je po záchvatu padoucnice. Či postižen těžkou demencí. Restaurace byla prázdná. Přesto všechno fungovalo. Přinesl mi mé oblíbené mušle cozze zalité omáčkou, jejíž základem byla rajská jablíčka. Výborné. V poledne mi dělala společnici Hanka R., která si dala zeleninový předkrm. Jakýsi bobeček z lilků, baklažánů a bůhvíčeho ještě. Název jsem zapomněl. Škoda. Snad jej jednou objevím na internetu. Předkrm byl totiž skvostný, že ani předtím, ani potom jsem už na Sicílii nic lepšího neochutnal. Chtěl jsem samozřejmě pouze jedno sousto na ochutnání - přeci nejím z cizího. Chuť zeleniny byla dokonale sladěná. Klobouk dolů před starým italským "dementem", ať už v tom měl prsty nebo ne. Když jsme odcházeli, byla už restaurace plná lidí. Možná adresa: Pizzeria Senza Regole di A.Turturici, Via Capitano F.Zuccarello 163, Patti, +39 0 941 367 448. 

Po báječném jídle následoval logicky dlouhý výstup na vrchol Tindari. Splavené stádo cyklistů hekalo, supělo a vyjelo. Peleton uzavíral a úspěšně Vašek S.. Všechny nás čekala černá madona. Zážitek to byl silný jako pohled na oslíka před katedrálou. Řecko-římské ruiny starověkého místa Tindarys jsme si jen rychle nafotili, protože nikdo z nás nechtěl jít na placenou prohlídku. To se všichni raději chtěli podívat na mořské laguny pod vrcholkem Tindari. Ale nepodívali. Na kolech se k nim dojet nedalo.

A večer? Zase jídlo! Opět - pro málo času - rychlý nákup v místním krámečku oblíbených těstovinových rohlíčků. Tentokráte ochucených nejen pestem a boloňskou omáčkou, ale také osmahnutými žampiony.

Večer skončil prvním společným večírkem všech Voltkařů u muziky. A s tancem. Já netančil, ale slíbil jsem Jitce P., že budu chodit na kurzy tanečních.