Dolomity 2010 (16.): 1. den - ferrata Bolver Lugli / Pala
 na vrchol Cimon della Pala
nikdo nešel. Každý se snažil rychle něco
spolknout a mazat dolů údolím Canzon. Bylo totiž plné
sněhu a bylo zjevné, že sestup bude adrenalin- a byl. Všichni sestupovali se
staženými "z". Pajda Pavel Schmidt se snažil převýšení
zdolat jízdou po polích sněhu. Docela mu to šlo.
- teprve na konci údolí začal
nový sníh mizet. Následný výstup k sedlu Bettega byl bezsněžný.
V té době také vykouklo po dlouhé přestávce slunce a hned
bylo lépe na duši
- to ale nikdo netušil
- ani z nás starých pamětníků si nikdo nepamatoval - že
sestup ze sedla Bettega bude s adrenalinem pokračovat
- sestupovalo se volným terénem
po strmých kamenných plochách. Naštěstí
byly suché, jinak bůhví ...
- začaly se ozývat kolena prvním
účastníkům zájezdu. Nebylo divu. Po jízdě v autobuse
a špatném spánku, nekvalitní snídani ... Ukázalo se,
že z časového limitu nejsme schopni ukrojit ani
minutu. V časovém limitu 6:30 jsem došel pouze já (Jirka Michal) a
Zbyněk Stružka. Jenže Zbyněk s fintou, jak se ukázalo.
Zmizel totiž před námi jako pára. Dlouhému a nepříjemnému
sestupu ze sedla Bettega se vyhnul tím, že kousek pod ním
odbočil a vyšel k horní stanici lanovku pod vrcholem
Rosetta. Na Col Verde dojel pár minut před mnou
- nepříjemný sestup skončil
krátkým zajištěným úsekem nad cestou č. 701. V tomto
místě také konečně skončili obtížný terén
- zbytek až k mezistanici Col
Verde byl sice sestup po příkré cestě, ale už srovnané,
takže kdo měl kolena v pořádku, mohl to mastit
|