Dolomity 2010 (16.): 2. den - ferrata Stella Alpina (Monte Agner)

STRANA 4.           ZPĚT
  • sestup je zpočátku společný, až zhruba po 200 výškových metrech přijde žluté značení na skále se šipkou a nápisem Normale. Doleva. Šli jsme doleva. Ve chvíli, kdy tudy procházelo naše čelo, závěr skupinky se snažil teprve dosáhnout bivaku
  • bylo nádherné počasí, takže šlo o to jenom se nezranit, nespadnout. Cesta Normale moc normální nebyla. Byla prostě a jednoduše o držku
  • ve chvíli, kdy přešla z kamenného šikmého boku na částečně zatravněný hřebínek, bylo o něco lépe. Sestupová cesta začala mít dokonce podobu stezičky. Představa, že bychom sestupovali za mokra, byla těžko stravitelná. Možná je to i zakázáno?
  • kulhajícího Pavla Schmidta jsme časem dohnali. To už jsme se pohybovali téměř na normálních, byť prudkých travnatých stráních
  • šel jsem nakonec sám vepředu. Na rozcestí, kde se po dlouhé době cesta konečně začala stáčet zpět k lanovce, jsem namaloval šipku. Měl jsem mapu a vyčetl, kudy dál jít. Ne z přirozenosti ihned doprava, ale stále paradoxně dolů. Teprve po 100 metrech klesání přišlo poslední rozcestí již se řádnými značkami. U elektrického ohradníku. Odtud vedla cesta nejdříve mírně padající lesem a časem traverzující přes kořeny a suťoviska a v závěru zase mírně stoupající k chatě Scarpa
  • k chatě jsem se dostal před půl pátou, tedy za 6:30. Proti rozpisu o hodinu až hodinu třicet dříve. Průvodci mluví o 7:30 až 8 hodinách. Roztáhl jsem se na lehátka a začal si objednávat piva. Čekal jsem na ostatní
  • dlouho, zatímco mi malé ovečky oždibovali prsty u nohou
  • první se překvapivě objevil Radek Holeček. Zíral jsem. Patřil totiž k voji naší skupiny. Kde byly ostatní? Ukázalo se, že v kleči. Jediný Radek si všimnul mé šipky. Ostatní šli podle přirozenosti ihned doprava. A do kleče. Ti špačkovali
  • pokusili jsme se chytit ještě lanovku po páté. I když jezdila, nepustili nás na ní s odkazem na šestou. Tak jsem jim aspoň rozmetal na stanici kobylince
  • ve Fraséne jsme si našli hospůdku a dali pivo. Uprostřed půllitru na nás vyrukoval autobus
  • večeře byla opět skvělá, většina si už dávala pozor, aby se nepřežrala.