Sardinie 2010: 1. den - přejezd Německa, Rakouska
a severní Itálie
- Kupodivu autobus dojel do Plzně včas a ještě nás příhodně
"vyhodil" v blízkosti volební místnosti. Nakonec
jsem dal hlas TOP 09, protože jejího lídra v Plzni -
Lobkovice - jsem znal. Nebo to byl kandidát ODS? Co na tom záleží.
V těchto volbách mi to bylo jedno, komu ze dvou zmíněných
subjektů hlas dám.
- Všichni v pohodě odvolili a mohli jsme vyrazit rychle k
trajektu. Jenže ouha. Scházel nám Jindra Gasior s paní. Po
nějakém čase se objevil. Prý si spletli místo stání
autobusu.
- A tak hurá Livorno! Vyrazili jsme, ujeli asi dvěstě metrů,
když někdo oznámil, že nám chybí Jirka Hampl. Problém
byl v tom, že nebral telefon. A sám o sobě nedával vědět.
Autobus objel blok, vrátil se zpátky na stanoviště. Vyběhl
jsem a začal pročesávat blízké okolí včetně nedalekého
centrálního autobusové nádraží. Doufaje, že si Jirka H.
spletl autobus a stojí před jiným. Mobil nadále nebral. Všechno
marné. Vrátil jsem se a s vedoucí zájezdu jsme bezradně
stáli. Snažil jsem se ukrást Jirkovi ještě aspoň pět
minut. Vypadalo to beznadějně. Sice každý tušil, že je
svéprávný, ale taky se mu mohlo něco stát. Zdravotně. Za
takové situace jej v Plzni opustit by bylo hodně ošklivé.
Jenže čas se tomuto rozhodnutí blížil. Ve chvíli, kdy
jsme startovali do Itálie bez Jirky, se konečně ozval.
- Stále bohužel platí, že Voltkaři jsou dost strašný
materiál a že lepší to nebude. Jako s demokracií. Ale to
je vlastně chybné přirovnání, protože s Voltkaři to
bude stále horší a horší, až dosáhnout mety Květy
Fialové v Účastnících zájezdu. S demokracií to snad tak
ke dnu rychle nepůjde.
- Po těchto eskapádách už probíhala cesta naprosto nudně.
Se zastávkou v Rozvadově u McDonalda a pak furt po dálnicích
Německem, Rakouskem a bůhví kam ještě.
- Naštěstí se nás pár urvalo, sešli jsme do "přízemí"
autobusu ze svého prvého patra, obsadili volnou společenskou
osmičku a objednali si víno. Část přešla časem pouze na
červené s tím, že bílé je patok. Nevěřte tomu. Patok měl
jak bílou barvu, tak červenou. A taky nás udolal, takže
dlouhá cesta nakonec nebyla zdaleka tak nudná!
|