Expedice 2011: Supetar - Sutivan - Vidova Gora - Bol / Brač / 3. den

Oficiální trať: Sutivan (Milna) - Ložišča - Bobovišča - Milna Trať 1: Supetar - Sutivan - národní park - Ložišča - Nerežišča - Vidova Gora - kolem letiště - Bol Trať 2: Supetar - Sutivan - národní park - Ložišča - Nerežišča - Vidova Gora - Farska - Bol (66 km) Trať 3: Supetar - Sutivan - národní park - Ložišča - Milna - Nerežišča - Vidova Gora - Farska - Bol Trať 4: Supetar - Nerežišča - Vidova Gora - kolem letiště - Bol

• v 8:40, necelou hodinu po snídani už byli všichni na kolech a řešili, kudy to vzít na Vidovu goru, nebo se jí vyhnout?
• budiž všichni pochváleni, nevyhnul se jí nikdo. Většina jela přes Sutivan delší cestou, menší přímo na Nerežišče
• legenda k tabulce: původním východiskem měl být přístav Sutivan (Milna). Z Milny se pak mělo jet lodí do Bolu. Tedy kdo chtěl. Realita byla kvůli jinému přístavnímu města trochu jiná. I když nakonec pár jedinců z Milny skutečně lodí do Bolu odplulo
• většina zamířila do Sutivanu podél moře. Pohoda. Za Sutivanem se krásná cesta začala ztrácet a časem vedla přes šutry a pláže. Tuto část "projelo" jen pár motovidel. Ti nemotovidlití kola raději vedli. V místě zvaném U Livka bylo jasné, že podél moře se již nedá pokračovat. A tak jsme hledali výjezd zpátky na kopec. Našli. Přes snad nejprudší úsek za celé období zájezdu. Naštěstí po betonu a ne šotolině. Necelý 100 metrový úsek mohl mít až 20 % stoupání. Na vršcích poloostrůvku nad Sutivanum nám hledání další cesty trvalo poměrně dlouho. Zajížděli jsme různými směry, protože jsme neměli žádnou orientaci. Po Olive road (občas byly na rozcestích dřevěné ukazatele) jsme se nechtěli vydat, padala k moři. A ostatní směry byly Sutivan. Po ježdění sem a tam jsme nakonec zamířili směr válečný pomník. Aleš P., který již dříve s Jitkou opustil nesmyslnou jízdu po pobřežních skaliskách,  nás údajně slyšel, jak mluvíme v kopci nad ním. Nakonec jsme našli národní park a cestu k asfaltové silnici. K mostu F.Josipa se nám nechtělo, šlo o pěšáckou túru a tak jsme pokračovali po asfaltu až do Ložišče. Bylo pěkné vedro