Expedice 2013: Cesta do Kampánie / 31. května, 1. den
- pokusím se reportáže maximálně zkrátit, maximálně do deseti poznámek!
 reportáž začnu svým průšvihem: přijel jsem na tradiční místo srazu v naprosté pohodě a s malým předstihem.
U metra ve Strašnicích nikdo nestál. Vytáhl jsem z auta kufr a podíval se na papíry. Sraz byl u metra na Zličíně.
Na opačném konci Prahy. V pátek v odpolední špičce. Měl jsem zhruba 30 až 40 minut na přejezd. V podstatě jsem to zvládl,
ale moji ženu to oddělalo! Přijel jsem se 4 minutovým zpožděním.- naloženo jsem měl ihned, protože všichni ostatní byli na místě. Ale jinak všechno v pohodě.
Neb scházel Jirka Hampl, který jel zaparkovat auto.
- množily se hlasy, že se ztratil. Jako kdysi před léty v Plzni. Jirka H. se neztratil jako v Plzni, vítězně se objevil a
jeli jsme jen o 15 minut později než stanovil oficiální program,
- druhý průšvih: autobus! Snad nejmenší na celém světě! Odvaha cestovky vzít na dvoudenní přejezd mašinu,
která jinak jezdí pouze krátké trati v Plzeňském kraji!
- chudákovi průvodci - i pod vlivem busu - jsme my vzadu v buse začali říkat Měkota Blekota.
Jmenoval se Mikota, ale vinou mizerného audio zařízení jsme místo výkladu slyšeli jen blekotání.
Křivdili jsme mu, byl docela fajn. Na druhé straně strávit celou dobu zájezdu v pačákách je umění!
- a poslední vzdychnutí: stárneme! Většina starců a jejich družek by v autobusu nejradši spala
hned po nastartování motoru. Holt, kdo chce jezdit jako kdysi, musí s mladými!
|
|