Expedice 2015: Bretaň 1. den: odjezd z Prahy

• časy odjezdu byly v posledních pokynech upraveny a to tak, že k odjezdu mělo dojít o dvě hodiny dříve. Ale nedošlo. To ovšem nikdo netušil, a tak byli téměř všichni na místě včas
• 15:00 většina lidí byla na místě, aby se mohla nakládat kola podle pokynů. Jenže autobus nikde. Telefonátem bylo zjištěno, že je v té době někde na okraji Prahy ve frontě. Času bylo dost. Někdo šel na pivo, někdo si poslouchal aktuální historku Vaška Soukupa. Ozval se mi v den odjezdu snad ještě před osmou ranní. Že asi nejede, protože nic nestihne. Kolo měl připravené v autě čtyři dny před odjezdem, jenže v den odjezdu mu zloději rozbili sklo a kolo mu ukradli. Když nás telefonní služba spojila, nechápal jsem jeho vzdechy. Nové kolo si mohl v klidu koupit. To měl ovšem vyřešené, protože měl ještě svoje slavné kolo z Provence. Horší prý je to s balením, nákupem potravin a já nevím co ještě. Poradil jsem mu, ať postupuje od věcí nezbytných. Tzn. jídlo ať si nechá nakonec. To si může koupit i ve Francii v nejhorším. A jak to dopadlo. Byl na místě včas bez problémů i s jídlem. Panikář
• 16:30 autobus se konečně dostavil a začalo stěhování bagáže a nakládání kol. Rozpis sedadel doznal drobné změny, protože přibyla přítelkyně jednoho řidiče a tak v přední části nezbyl jeden volný dvojsic na střídání. Obsazení sedadel bylo samo o sobě velikou legrací. Na splnění všech žádostí by bylo potřeba pomalu počítačový program. Copak přibude za rok? Sedadlo s magnetickým senzory? Zní to sice jako legrace, ale ... Ne, to ne, to už by bylo moc! Martin měl tolik "požadavků", že je splňovalo pouze jediné místo v autobuse: toaleta
• 16:30 další ne nepodstatnou změnou bylo to, že nakládat kola jsme si museli sami. Řidič s tím neměli zkušenosti. Novinkou bylo i to, že do vleku se bez problému vešli jen kola s otočenými řidítky. A ta se mnoha lidem nezamlouvalo. Někdo si řidítka odmítl otočit, což nakládání komplikovalo. Šéfka zájezdu tvrdila, že to nejlepší vlek na kola, jaký kdy viděla. To bylo odvážné tvrzení, ale na nakládání kol nemělo vliv. A tak jsme se učili všichni. I řidič. Na závěr si nakladači umyli ruce suchou pěnou. Zajímavá novinka. Špínu to zlikvidovalo, ale zanechávalo mi to na ruce takový divný pocit. To ovšem mohl být můj subjektivní pocit
• 17:00 jsme vyjeli
• 17:15 došlo na otvírání vinných zásob. Další průběh jízdy byl již bez problémů. Anebo ne? Ale ne. Zadek byl dokonce pochválen, že nerušil předek