Via ferraty 2016: 3. den - ferrata Masaré (+ Rotwand) - Catinaccio/Rosengarten

STRANA 3.         ZPĚT
  • 12:58 konec ferraty. Na konci ferraty jsem Eliášovi pobhlahopřál. Jenže to nebyl ještě konec. Čekal nás krátký výběh na rozcestí. Opět jsme chvíli čekali vyhlížeje Vláďu K. Nebyl
  • 13:00 na rozcestí obou ferrat a začátek finálního sestupu štěrbinou. Hned u rozcestí začal sestup jištěnou štěrbinou, a to žebříkem. Byla úzká. Po zdolání pohodlného žebříku následoval krátký, leč kolmý sestup na závěr jištěných úseků
  • 13:10 úplný konec jištěných úseků. Byli jsme rádi, že už je před námi jen obyčejný sestup. Jenže ouha!
  • 13:15 začátek krupobití, schovka pod skalou. Jen jsme začali sestupovat příkrými serpentinami, počasí přihnalo kroupy. Bohužel skály byly dost daleko. Chvíli nám trvalo, než jsme se pod nimi schovali podobně jako dva italští horolezci. Na chvíli přestaly kroupy padat a my se přemístili pod další skálu. Měli na hlavách helmy, nasadili pogumované bundy a Italy opustili. Kroupy nekroupy
  • 13:50 zastávka v chatě Roda di Vael. Celou cestu nás kroupy provázely. Ale už neštípaly do holého krku. Probojoval jsem se k pultu, dal si pivo a pro Eliho horký čoklit. Přestalo pršet. Všichni kvapně opouštěli hory 
  • 14:00 zastávka na loukách Mandra de Vael u koní. Jeden byl skutečně žebráček přítula
  • 14:25 opět u potoka Ruf de Panti, začátek sestupu po cestě č. 547. Podle plánu jsme sestupovali dolů bez použití lanovky. Sestup byl velmi dlouhý a Eliáš musel občas odpočívat. Jinak šlapal v pohodě. Špatné počasí se opakovaně vracelo a já musel schovávat fotoaparát.
  • 15:20 zastávka u kostelíka a hřbitova nad vesničkou Vigo di Fassa. Dohnali nás Fantovi, kteří u kostelíka byli na procházce den předtím. Na hřbitově jsme se museli nakrátko ukrýt, protože zase lilo