Mikuláš 2019: Jizerské hory
- páteční večer proběhl celý pod taktovkou madam kuchařky,
která ač lehce při těle, prozradila, že mj. trénovala adepty
biatlonu. Jak byla někde v Ugandě, jak učí děti lyžovat, aniž
by měla instruktora a že pochází odněkud od Sázavy. Nikdo jiný
se ke slovo nedostal, což potvrdil i nestranný účastník Martin
D.
- já, skromný zapisovatel, jsem se přiřítil v sobotu chvíli po
9. ranní. Voltkaři právě končili snídani, tak jsem dojedl pár
lívanečků
- nejdříve jsem vyšli na Čertovy kameny a čekalo se, ne Jitka v
chalupě zdržovala
- v restauraci pod lesem - v Pekle - měli zrovna tenhle víkend zavírací
dny
- cestou na Knejpu jsme se začali dělat na 1. a 2. rychlostní
skupinu
- 11:00 svítilo sluníčko, bylo lehce mrazivo a kouzelně.
Na Knejpě byl kiosek zavřený. A začala licitace, kudy dál. Do
toho Olina mizela při hledání kešek
- Smědava byla zamítnuta, že prý radši na Novou louku. došlo
na střihání. Někdo chtěl po Pavlově cestě, jiný přes vrchol
Holubník. Vyhrál Holubník
- cestou jsme si prohlédli PR Na Čihadle. 2. rychlostní skupina
se stále ztrácela v mlte. Kvůli pomalému postupu bylo v sedle
Holubník rozhodnuto, že stejnojmenný vrchol se vynechává a
rovnou dolů na Kristiánov
- 13:00 vzhledem k dobrému času 1. rychlostní skupiny bylo
rozhodnuto na Novou louku jít. Druhá mířila rovnou do Josefáče
- 15:00 opouštění Šámalky poté, co si někteří dali
jelení ve švestkové omáčce. Velmi dobré, i když Táňa unesená
nebyla
- 16:30 nebýt mne, tak skupina minula hotel Perla Jizery. A
tak šly rundy hrušky s hruštičkou
- v noci temné 1. rychlostní skupina doklusala na chatu Čert, neb
polévka byla dávno vařící a řízky jely na pánvi. Jedna porce
byla navíc, tak jsem si dal taky řízeček. Po jídle jsem se šel
odstěhovat k Martinovi a za hodinu se vrátil. Jindra rozvinul debatu na téma interpolovat versus
extrapolovat. Extrapolace je prý kravina. Zato interpolace, to je
to pravé. Nedokázal však uvést žádný příklad s dopadem na
lidskou činnost. Tak jsme je poslali do ...
- když se dostavil Martin, došlo i na debatu, kam v roce 2020 na
expedici. Ve finále se větším favoritem než trasy CK Poznání
skrze Alpy stala bikerská expedice do Rumunska
- k půlnoci většina zamířila do postelí a my s Martinem odešli
k němu na chatu. Dali jsme si panáka, Martin mne duchnu a polštář
a byl konec
- v neděli kolem 9. hodiny jsem zaplatil, rozloučil se a odjel.
Ostatní šli pravděpodobně na 3hodinovou procházku k Pekelným
vodopádům
-
ostatní šli Údolím
Jedlové kolem vodopádů. Jedna parta shora dolů, druhá zdola
nahoru. Vyšlo to nastejno. U chalupy se obě skupiny sešli zhruba
ze stejnou dobu. Protože hotel Peklo naproti chalupě zavíral a
nabízel jen drahé kafe, všichni hned jeli domů
|