A
1. Na kytaru hrála a zpívala moc krásně,
že prý holky těžší to maj´
já poslouchal a koukal a říkal si: no jasně,
je to krása, ještě mi hraj,
D
a na lásku jsem myslel a na podobný věci,
A
já v hudbě jako po vodě plul,
H7
a potom mi to došlo a já jsem zařval: kecy
E
to, co zpíváš, pravdy je půl!
REFRÉN:
D7 A
Víš, mužský to taky nemaj´ lehký
H7 E
kříž je občas s holkama žít,
D7 A
víš, mužský to vážně nemaj´ lehký,
H7
E A
spíš je to tak, že jsme si kvit.
2. Pak sbalili jsme bágly a vyrazili spolu
a táhli spolu hromadu let
a cejtili se vobčas na pomocnou školu,
to jak se s náma obracel svět
v týhle naší písni změnili jsme větu
takže trochu jinak teď zní
nehrajeme sami, šli jsme do duetu
zpívá se mnou a já pak s ní a vona zpívá:
REFRÉN:
Víš, mužský to vážně nemaj´ lehký
kříž je s náma s holkama žít, a já na to:
víš, ale holky, ty to taky nemaj´ lehký,
spíš je to tak, že jsme si kvit, a teď ten duet:
D7 A
víš, nikdo to vlastně nemá lehký,
H7 E A
víš, asi tak musí to být.