C G7 C F G7 C F
V hospodě Na Pranýři dneska vůbec nezapadá slunce - a zavírá se o hodinu dýl
G7 C Am D7 G
na počest traktoristy Šulce - co se včera znova narodil.
Sedíme a je už po půlnoci a číšník nese další rundu s kofolou
posloucháme jaký je to pocit, když se člověk nechtě stane mrtvolou.
Je to jako když vám pole pod traktorem někam uhne a pluh nemůže brázdu zachytit
blbý na tom je že člověk ztuhne a nemůže to nijak ovlivnit.
Pak vás dají do společný šatny, zhasnou světla a zapnou chlazení
norkový kožich by nebyl špatný a něco od Rettigové ke čtení.
Po městě pendluje černý stejšn, jednoho dne pro vás přihasí
neuslyšíte congratulation, odveze vás v každém počasí.
V očích máte smrt a na tacháči patnáct nebo dvacet a stuha s tím jak měli vás rádi příjemně šimmrá pod nosem
když už si ten úřad s kosou na vás zased, ukryje vás nejlíp černozem.
Jen černé turistické značky vaši cestu nyní měří a nepomůže už žádné snažení
pomůže jen to v co člověk věřil, dokud ještě chodil po zemi.
Všechny nás to pomyšlení zebe, jedni se bojí a druzí strachují
my nevěříme v peklo ani nebe a natož v lidi co nás sledují.
Vytvořili jsme si svoje vlastní báje, my nechcem mezi žádný čerty rohatý
pojedem do březnového háje a rozptýlit se dáme děvčaty.
Až to na nás přijde tak ať muzika hraje, dechovka ať stojí před vraty
G7 C
pojedem do březového háje a rozptýlit se dáme děvčaty.