E Hm
1. Vlastní krví slunce kreslí na skla oken krajinky
C+m H
odevšad se na zem snesly utahané vzpomínky.
F H
Otvírám jim do předsíně, zouvají si botičky,
C+m H
hned se hrnou do kuchyně na slaninu s vajíčky.
REFRÉN:
C+m A H E
Každá má jméno holky, se kterou jsem kdysi chodil,
C+m A H E
každá zná všechna přání, co jsem za ta léta měl,
C+m A H E
každá ví, kdy jsem pomáhal a kdy jsem škodil,
C+m A H
každá z nich je tou láskou s velkým el.
2. Než se nají, tak jim stelu ve své noční košili,
snad si je moc pouštím k tělu, ale kam by chodily,
vykoupané nakrmené jsou si se mnou povídat,
dokud nás hlad nezažene jít se řádně nasnídat.
REFRÉN