D G D
1. Jen žhavý písek, žhavá poušť a žhavý vzduch tam byl,
G
D
pod žhavým sluncem chudý lid a řeka jménem Nil.
G C G D
Ti lidé byli otroci, nad nimi karabáč stál,
Hmi A D
nad karabáčem velekněz a nade všemi král.
G
A D
2. Říkali mu Farao a byl tak vysoko, že nevrhal ani stín,
G
A D
zato měl sýpky, sklepy, zlato a lesklá těla otrokyň.
G A D
Říkali mu Farao a ten když rukou hnul, duněly bubny k obřadům,
G A
D
tančily kněžky, hlavy padaly to aby nepad jeho trůn.
D A
D
R: /: Svůj trůn měl Farao rád, měl rád, měl rád,
A D
nechtěl ho nikomu dát to na žádnej pád. :/
G
A D
3. Říkali mu Farao a musel všechno mít, to víme z dávných knih,
G
A D
jeho vojska by nikdo nepřehlíd, kdyby šel týden kolem nich.
G
A D
Říkali mu Farao a z knížat pozemských ten nejmocnější byl,
G
A D
až jeden člověk hlavu zdvih a jeho vůli se postavil.
G
A D
Říkali mu Mojžíš a měl tu výhodu, že se nebál o svou moc,
G
A D
svému lidu slíbil svobodu a k útěku zvolil noc.
D A
D
R: /: Měl Mojžíš svobodu rád, měl rád, měl rád,
A D
nechtěl se svobody vzdát to na žádnej pád. :/
G
A D
4. Říkali mu Mojžíš a jako lodivod vedl k moři národ svůj,
G
A D
za ním se vojsko dalo na pochod a Farao volal: Stůj!
G A
D
Co udělal Mojžíš? Holí udeřil, vlny se zvedly v mocný val,
G A
D
na jednom břehu Mojžíš byl, na druhém zuřil král.
D A D
R: /: Svůj trůn měl Farao rád, měl rád, měl rád,
A
D
nechtěl ho nikomu dát to na žádnej pád. :/
D G A D
5. Jen žhavý písek, žhavá poušť a žhavý vzduch tam byl,
G
A D
pod žhavým sluncem chudý lid a řeka jménem Nil.
volně bez rytmu G
A D
Ten příběh dávno odvál čas, jen krále neodvál:
G A
D
kus Mojžíše je v každém z nás. Tak jak to bude dál?