Příhrazské skály (Český ráj)

Skalní pevnost byla vybudována na severozápadním okraji plošiny zvané Hrada v nadmořské výšce okolo 370 m n. m. Hrad je od roku 1958 chráněn jako součást rozsáhlé nemovité kulturní památky, zahrnující širší prostor hradiště Hrada s přilehlou Klamornou. Vlastníkem pozemku s areálem hradu je ČR, správu a péči o památku zajišťují Lesy České republiky, s.p. Opevněné sídlo neznámého jména bylo podle archeologických pramenů založeno někdy ve druhé třetině 13. století, v průběhu výrazné kolonizační aktivity hradišťských cisterciáků. Drábské světničky s blízkou Klamornou a opevněním Staré Hrady u Příhraz alespoň zpočátku plnily funkci strážních bodů, střežících klášterní území i část pojizerské stezky. Početné archeologické nálezy dokládají existenci hradu až do 14. století, jen nevýrazně v 15. století, kdy je uvažováno o jeho obnovení během husitských válek. Využívání tesaných prostor v průběhu staršího novověku dokládají také historické petroglyfy. Některé nápisy z 16. a 17. století spolu s výpovědí písemných pramenů připouštějí schůzky členů jednoty bratrské a možný pobyt utrakvistických kněží. Okrajové partie některých skalních bloků a předpolí hradu pozměnila těžba pískovcových kvádrů. 

Hrad byl vybudován na pěti respektive sedmi skalních blocích, oddělených úzkými puklinami. V několika výškových úrovních 15-40 m vysokých skal jsou dochovány dvě desítky tesaných prostor různých funkcí, zbytky pěti chodeb, tesané základy po sedmi dřevěných stavbách a pěti mostních konstrukcích a tesaný žlab dokládající ukotvení dřevěné palisády. Na okrajích skal lze místy rekonstruovat dřevěné ochozy, mezi bloky jsou dochované dráže po uzavření puklin. Dominantou celé dispozice byla mohutná roubená věž chránící vstup do hradu po visutém nebo padacím mostě. Středověký vstup byl veden od východu, z bloků navazujících na souvislý skalní výchoz. Největší místností hradu je kaple – světnice s tesaným oltářem, odkrytým v r. 1921.