Příhrazské skály (Český ráj)

Je to výrazná izolovaná plošina (550 x 250 m) z kvádrových křemenných pískovců. K severovýchodu a jihozápadu spadá vysokými pískovcovými stěnami s věžemi a skalním městem (Drábské světničky) s tvary gravitačního odsedání. Vrcholová plošina je porostlá travinnou vegetací (na místě bývalých polí). Území je též významnou archeologickou lokalitou, jelikož bylo osídleno již od pravěku. Pískovcové masivy v okolí vrchu Mužský tvořily přirozené opevnění jednoho z nejlépe bránitelných hradišť v celých Čechách, zvaného od nepaměti Hrada. Na jihozápadě vybíhá rokle, která odděluje Hradu od menší ostrožny Klamorna, opevněné patrně ve stejných dobách. Jihovýchodní a východní strana je ohraničena další roklí. Z této strany byla náhorní plošina přístupnější, proto zde muselo stát opevnění. To se dochovalo nad srázem do rokle v podobě několikrát přerušeného, až 2 m vysokého a 2–5 m širokého valu. 

Celková dochovaná délka valu, postaveného ve svahu nad skalním srázem do rokle činí asi 250 m. Hlinito-kamenité těleso valu mělo na vrcholu dřevěný ochoz a z vnější strany ho patrně držela palisáda. Osídlení je zachyceno již v mladší a pozdní době kamenné. V pozdní době bronzové došlo k vybudování opevnění. Opevnění, které smazalo většinu stop po starších fortifikacích zde bylo postaveno v raném středověku, snad již na počátku 9. století. Nečetné osídlení pokračuje i na počátku 10. století a poté se vytrácí. Na lépe opevněné Klamorně osídlení v 10. století pokračuje. Ve vrcholném středověku byl v severozápadním cípu, na skalních blocích postaven hrad dnes nazývaný Drábské světničky.