V první polovině 17. století se začala situace lehce zlepšovat a v roce 1630 podnikl císař Ferdinand III. první kroky k obnovení borovanského kláštera. Dne 13. března 1630 uzavřel smlouvu s proboštem kláštera v Klosterneuburgu, že odtamtud budou vysláni dva bratři do Borovan. V roce 1651 se dokončily opravy budov a o sedm let déle přišli do kláštera augustiniánští bratři a 18. listopadu 1662 byl dosazen probošt Georga Janda († 18. května 1670). Augustiniánská komunita byla zrušena dvorským dekretem císaře Josefa II. 14. listopadu 1785. Kostel byl přeměněn na farní a došlo k potvrzení prvního borovanského faráře Schwingenschlegla. V roce 1787 pozemky, budovy a celý majetek koupil kníže Jan ze Schwarzenbergu a prelaturu přestavěl na zámek – letní rezidenci dvého rodu. Od roku 1939, kdy ho Schwarzenbergové prodali, patří zámek městu Borovany.

V prostorách zámku byla v letech 1940 až 1997 základní škola.

Prameny