Jemčina (Jižní Čechy)
V letech 1766-1770 došlo k přistavění postranních křídel, takže vznikl čestný dvůr. Na zámku pak byla postavena 19 metrů vysoká kaple sv. Jana Nepomuckého, která pro svou freskovou výzdobu představuje nejcennější část zámku. Na ní se podíleli štukatér Carlo Bossi a malíř Quirin Jahn z Prahy. O sestavení varhan se postaral Josef Horák z Dačic. V roce 1772 přibyly u příjezdové cesty sochy sv. Šebestiána a sv. Thecly jako poděkování za ochránění před koňským morem.
V roce 1790 prošel zámek a zámecký park přestavbou, kdy se jej Jan Rudolf Černín rozhodl přizpůsobit štvanicím a parforsním honům. Velké finanční prostředky si vyžádala úprava obory, která byla rozdělena na 33 rovnoběžných alejí, které protínalo 22 příčných alejí. V době největší slávy hřebčince zde chovali 64 klisen, 8 hřebců a smečka čítající 160 psů, kteří byli cvičeni a chováni ve zdejším psinci. O přípravu honů se zde staral lesmistr Jiří Wachtel, jehož zápisky posloužily Aloisi Jiráskovi jako předloha pro Zahořanský hon. Dne 26. července 1822 se přes oboru přehnala vichřice následně význam zámku upadal.
Po pozemkové reformě roku 1923 se majitelem zámku stal stát, od něhož jej v roce 1950 získala Československá armáda, která do něj umístila raketovou základnu. V majetku armády zůstal do roku 1991. V roce 2002 začali noví majitelé s rekonstrukcí a už v roce 2003 došlo ke zpřístupnění pro veřejnost. V květnu 2004 pak došlo znovu k vysvěcení zámecké kaple.
Poznámka V roce
2018 byl zámek nepřístupný. V roce 2020 měl být otevřený.
Prameny
|