Pořešín (Jižní Čechy)

Již v roce 1317 však Bavorové Pořešín vyměnili za Vitějovice a noví majitelé začali používat přídomek z Pořešína. Působili především ve službách Rožmberků, ale Markvart z Pořešína zastával ve druhé polovině čtrnáctého století významné zemské úřady.

Markvartovi synové se věnovali církevní dráze, a panství tedy před rokem 1408 zdědil jeho nezletilý vnuk Markvart II. z Pořešína. Ten však v roce 1418 zemřel dva roky po dosažení plnoletosti a hrad zřejmě ovládl jeho bývalý poručník Hroch z Maršovic. V roce 1423 se pokusil Jan Žižka dobýt hrad zradou, ale neuspěl. Později hrad obsadil Oldřich z Rožmberka a po smrti bratrů z Maršovic mu v roce 1434 císař Zikmund postoupil své odúmrtní právo. Oldřich pořešínské panství připojil k Novým Hradům, a zdejší hrad nechal jako nepotřebný pobořit. O pořešínské panství se potom ještě soudil Jan z Křemže, příbuzný Markvarta z Pořešína. Přestože byl v roce 1439 zajat, a po několika letech popraven Oldřichem z Rožmberka, trvaly soudní spory až do šedesátých let patnáctého století. Podle archeologických nálezů byl hradní palác v blíže neznámé době po opuštění hradu využíván k bydlení. O hrad pečuje sdružení Hrady na Malši, které provádí zabezpečovací práce, archeologický výzkum a snaží se místo oživit různými kulturními akcemi. V budově před hradním areálem bylo sdružením zřízeno hradní muzeum s hmotovou rekonstrukcí hradu z doby před jeho zánikem. Pohled na hradní komplex je částečně degradován novodobou srubovou stavbou umístěnou v areálu hradu mezi dvěma příkopy.

Poznámka pro turisty

Hrádek je prohlédnut během krátké procházky. V přilehlý kulturní přístěnek je však plný informací, studie informací zabere minimálně půlhodiny.

Prameny

• wikipedia