Strakonice (Jižní Čechy)
Památky
- Strakonický hrad – hrad/zámek NKP, nejstarší raně gotické části kolem kostela sv. Prokopa
- barokní mariánský sloup uprostřed Palackého náměstí z let 1730–1740, též morový
- kostel sv. Markéty z let 1580–1583, jednolodní stavba se síťovou klenbou a věží
- původně gotický hřbitovní kostel sv. Václava ze 13. století blízko obou nádraží s barokními úpravami
- poutní kostel Navštívení Panny Marie Bolestné na jihovýchodním okraji města z 18. století
- bývalá radnice zdobená sgrafity akademického malíře
Josefa Bosáčka podle návrhu Mikoláše Alše
- budova České spořitelny – sgrafitová výzdoba Josefa Bosáčka na návrh Václava Malého
- židovský hřbitov asi 2 km od Strakonic ve směru na Pracejovice
- Masné krámy (čp. 142) – původní středověká zástavba
- Papežovy domy - domy čp. 44 a 45
- pozdně empírový gloriet – drobná stavba podobající se otevřenému antickému chrámu z roku
1837
Na místě dnešního města původně stály čtyři vsi (Strakonice, Bezděkov, Žabokrty a Lom), které se spojily v poddanské město Strakonice. Vývoj Strakonic lze předpokládat od druhé poloviny 12. století a na začátku 13. století začal rod Bavorů budovat místní hrad. Roku 1243 daroval Bavor I. se svou manželkou Bolemilou polovinu strakonického hradu řádu johanitů (později zvaných maltézští rytíři), kteří v něm vybudovali raně gotický kostel a klášter. Původní gotický hrad prošel rozmanitým stavebním vývojem. V roce 1367 byla Strakonicím potvrzena Bavorem IV. městská privilegia. Roku 1402 prodal rod Bavorů i druhou polovinu hradu i strakonického panství řádu johanitů a od roku 1421 se hrad stal sídlem velkopřevorů řádu, kteří ze Strakonic spravovali své komendy v českých zemích až do konce 17. století. Další rozvoj města nastal v 19. století, kdy byla založena textilní továrna Fezko a ve 20. století po založení České zbrojovky (ČZ).
|