Strakonice (Jižní Čechy)

STRANA 3. ZPĚT

Památky

  • Strakonický hrad – hrad/zámek NKP, nejstarší raně gotické části kolem kostela sv. Prokopa
  • barokní mariánský sloup uprostřed Palackého náměstí z let 1730–1740, též morový
  • kostel sv. Markéty z let 1580–1583, jednolodní stavba se síťovou klenbou a věží
  • původně gotický hřbitovní kostel sv. Václava ze 13. století blízko obou nádraží s barokními úpravami
  • poutní kostel Navštívení Panny Marie Bolestné na jihovýchodním okraji města z 18. století
  • bývalá radnice zdobená sgrafity akademického malíře Josefa Bosáčka podle návrhu Mikoláše Alše
  • budova České spořitelny – sgrafitová výzdoba Josefa Bosáčka na návrh Václava Malého
  • židovský hřbitov asi 2 km od Strakonic ve směru na Pracejovice
  • Masné krámy (čp. 142) – původní středověká zástavba
  • Papežovy domy - domy čp. 44 a 45 
  • pozdně empírový gloriet – drobná stavba podobající se otevřenému antickému chrámu z roku 1837

Na místě dnešního města původně stály čtyři vsi (Strakonice, Bezděkov, Žabokrty a Lom), které se spojily v poddanské město Strakonice. Vývoj Strakonic lze předpokládat od druhé poloviny 12. století a na začátku 13. století začal rod Bavorů budovat místní hrad. Roku 1243 daroval Bavor I. se svou manželkou Bolemilou polovinu strakonického hradu řádu johanitů (později zvaných maltézští rytíři), kteří v něm vybudovali raně gotický kostel a klášter. Původní gotický hrad prošel rozmanitým stavebním vývojem. V roce 1367 byla Strakonicím potvrzena Bavorem IV. městská privilegia. Roku 1402 prodal rod Bavorů i druhou polovinu hradu i strakonického panství řádu johanitů a od roku 1421 se hrad stal sídlem velkopřevorů řádu, kteří ze Strakonic spravovali své komendy v českých zemích až do konce 17. století. Další rozvoj města nastal v 19. století, kdy byla založena textilní továrna Fezko a ve 20. století po založení České zbrojovky (ČZ).