Tábor (Jižní Čechy)

Z něj pak vzniklo i označení pro stanové tábory k hromadné rekreaci dětí (dětský tábor, skautský tábor) a pak i pro rekreační pobyty s vyšším luxusem ubytování a naopak pro koncentrační tábory. Jiní lingvisté zastávají názor, že označení vojenských ležení pochází z turkotatarského slova tabur, znamenající vojsko v obranném postavení nebo vozovou hradbu. Do maďarštiny, ve které se vyskytuje dodnes, se dostalo nejpozději v 11. století. A přes maďarštinu se dostalo do češtiny.

Pamětihodnosti

Věž Kotnov, bývalý hrad. Hrad, oddělený od města mohutnou hradbou a příkopem, měl v každém nároží jednu věž – pravděpodobně dvě věže s kruhovým půdorysem a dvě s čtvercovým. Zachována zůstala pouze kruhová věž Kotnov s připojenou Bechyňskou branou. Obytné i hospodářské prostory lemovaly obvodovou hradbu, plocha nádvoří byla štětována. V 15. století byl k hradu přistavěn parkán, na jehož jihovýchodním konci stála pátá věž s bránou. Parkán existuje dodnes. Požárem roku 1532 byl hrad velmi poškozen. Archeologové nalezli 20 cm velkou vrstvu popela. Hrad už ke své bývalé slávě nepovstal. Byl naopak využíván pro hospodářské účely. Vybudován byl pivovar. Ten už v současné době nefunguje, ale v těchto prostorách funguje nyní hotel. 

Stará radnice. Táborská radnice na západní straně náměstí patří k nejvýznamnějším památkám pozdní gotiky v českých městech. Stavba byla zahájena kolem roku 1440, ale k jejímu dokončení se dospělo až v roce 1521. Radnice má čtyři křídla, která obklopují malé nádvoří. Nejvýznamnější částí radnice je Velký sál s dokonale zvládnutou síťovou klenbou. Ve druhé polovině 17. století byla budova radnice přestavěna do barokního stylu, ale v letech 1876–1878 byl radnici pod vedením Josefa Niklase vrácen její gotický ráz. V současné době slouží radnice jako vstup do podzemních chodeb, k expozicím Husitského muzea i k pořádání kulturních akcí.