kostel svatého Jakuba -
jednolodní, původně gotický, později barokně přestavěný kostel založený ve druhé polovině 13. století.
V roce 1569 byl kostel zasvěcen svatému Jakubu Většímu, jeho původním patronem však byl Svatý Kryštof, ochránce cest a brodů. Roku 1702 byla ke kostelu přistavěna kaple svaté Barbory s podzemní kryptou pro významné městské hodnostáře a o patnáct let později kostel získal také barokní
varhany.
Ve druhé polovině 17. století byl kostel přestavěn do barokní podoby. Došlo k rozšíření lodi, přístavbě čtyřhranné věže a vytvoření velkolepého západního průčelí, jež bylo vyzdobeno sochami svatých Jakuba, Josefa a Barbory. V místech původního vchodu do kostela vznikla kaple svatého Josefa s další podzemní kryptou. Obě krypty byly zrušeny během vlády Josefa
II.
Během přestavby proběhly i významné změny interiéru. Jezuita Ignác Raab vymaloval nové oltáře, sochařská výzdoba oltářů a kazatelna pocházejí z dílny jeho řádového bratra Süsmayera, stejně jako plastiky Marnotratného syna a Máří Magdalény.
Kolem kostela se původně nacházel hřbitov, jenž byl využíván do roku 1771, do první poloviny 19. století pak byly staré hroby i hřbitovní zeď zrušeny. U vchodu na hřbitov stávalala socha Panny Marie, která byla později přemístěna před kapli sv.
Barbory. Do zachované jižní části hřbitovní zdi bylo vestavěno schodiště s kamennými vázami, na jehož vrcholu jsou po stranách umístěny sochy svatých Aloise a Františka Xaverského s klečícím černochem.
V r. 1958 byl vyhlášen kulturní památkou ČR
kostel svatého Jakuba -
jednolodní, původně gotický, později barokně přestavěný kostel založený ve druhé polovině 13. století.
V roce 1569 byl kostel zasvěcen svatému Jakubu Většímu, jeho původním patronem však byl Svatý Kryštof, ochránce cest a brodů. Roku 1702 byla ke kostelu přistavěna kaple svaté Barbory s podzemní kryptou pro významné městské hodnostáře a o patnáct let později kostel získal také barokní
varhany.
Ve druhé polovině 17. století byl kostel přestavěn do barokní podoby. Došlo k rozšíření lodi, přístavbě čtyřhranné věže a vytvoření velkolepého západního průčelí, jež bylo vyzdobeno sochami svatých Jakuba, Josefa a Barbory. V místech původního vchodu do kostela vznikla kaple svatého Josefa s další podzemní kryptou. Obě krypty byly zrušeny během vlády Josefa
II.
Během přestavby proběhly i významné změny interiéru. Jezuita Ignác Raab vymaloval nové oltáře, sochařská výzdoba oltářů a kazatelna pocházejí z dílny jeho řádového bratra Süsmayera, stejně jako plastiky Marnotratného syna a Máří Magdalény.
Kolem kostela se původně nacházel hřbitov, jenž byl využíván do roku 1771, do první poloviny 19. století pak byly staré hroby i hřbitovní zeď zrušeny. U vchodu na hřbitov stávalala socha Panny Marie, která byla později přemístěna před kapli sv.
Barbory. Do zachované jižní části hřbitovní zdi bylo vestavěno schodiště s kamennými vázami, na jehož vrcholu jsou po stranách umístěny sochy svatých Aloise a Františka Xaverského s klečícím černochem.
V r. 1958 byl vyhlášen kulturní památkou ČR