Velešín (Jižní Čechy)
V srpnu 2012 byl mezi předhradím
a hradním jádrem otevřen nový dřevěný most dlouhý 37 m a
vysoký osm metrů. Postavil jej vlastník zříceniny, společnost
Lesy České republiky, ve spolupráci s obcemi Velešín, Svatý
Jan nad Malší a také se sdružením Hrady na Malši. Cena
stavby dosáhla milion korun. Most však napadla dřevokazná
houba, proto jej majitel v roce 2017 demontoval.
Historie
Zakladatelem hradu byl v první polovině třináctého století panovník. První písemná zmínka pochází z roku 1266, kdy přešel do rukou Čéče z Budějovic, od kterého ho získal Beneš Pyšný, zakladatel rodu pánů z Michalovic. Za krále Přemysla Otakara II. se vrátil zpět koruně, ale Václav II. hrad opět přenechal Benešovo synovi, Janu z Michalovic. Janův vnuk, Jindřich z Velešína, rozdělil v roce 1358 hrad a jeho panství mezi své syny Ješka, Beneše a Jindřicha. Již o rok později Beneš z Velešína podíly bratrů vykoupil. Když roku 1361 zemřel, převzala majetek Benešova dcera Markéta a její strýc Petr z Michalovic. Petrův syn, Jan Michalec z Velešína, hrad vlastnil až do roku 1387, kdy jej na základě starší smlouvy z roku 1363 koupil Oldřich z Rožmberka. Rožmberkové hrad využívali dalších sto let až do roku 1487, kdy byl na pokyn Voka z Rožmberka opuštěn. Důvodem zřejmě byly časté statické poruchy a zvyšující se náklady na údržbu.
Během husitských válek byl Velešín ohrožen dvakrát. Poprvé se ho v roce 1423 pokusilo zradou dobýt vojsko Jana Žižky, ale neuspělo. Podruhé hrozilo nebezpečí roku 1434 od Jana Čapka ze Sán, ale Oldřich II. z Rožmberka s ním včas uzavřel mírovou
dohodu. V roce 1541 je hrad popisován jako pustý.
Podle smlouvy z roku 1476 tvořilo posádku hradu osm střelců, jeden jízdní voják a purkrabí, který ročně dostával padesát kop grošů určených na údržbu hradu. V letech 1467–1473 měla posádka k dispozici mimo jiné: železnou houfnici, malou houfničku, šest funkčních píšťal a dvě roztržené, sud střelného prachu, čtrnáct liber odváženého prachu a osm starých samostřílů.
Prameny
|