Zvíkov (Jižní Čechy)

Historie

Ostrožna byla osídlená již v pravěku, kdy zde stávalo hradiště Zvíkov, za jehož pozůstatky jsou považovány valy a příkopy v předpolí hradu. Předpokládá se, že vzniklo již na konci starší doby bronzové, předpokládá se jeho existence během mladší doby bronzové, době halštatské. Jeho pozdně laténská podoba bývá někdy považována za oppidum, ale vzhledem k malé rozloze patří spíše mezi menší opevněné objekty označované jako castellum.

Hrad byl založen na sklonku vlády krále Přemysl Otakara I., který zemřel v roce 1230. První písemná zmínka však pochází až z roku 1234, ve kterém je zmiňován purkrabí Konrád z Janovic, z čehož vyplývá, že alespoň část hradu již musela stát. Konrád v úřadě setrval až do roku 1254 a vzhledem k velké důležitosti hradu na něm zároveň působil druhý purkrabí. Jím byl roku 1238 jakýsi Ivan a po něm v letech 1250-1253 Hrz neboli Hirzo z Klingenbergu. Král Václav I. rozšířil hradní jádro o dvě palácová křídla a v roce 1249 zde věznil svého syna Přemysla a příslušníky šlechty včetně pražského biskupa Mikuláše, kteří se podíleli na kralevicově vzpouře. Roku 1253 se jako purkrabí Zvíkova připomíná Bavor I. ze Strakonic. V roce 1260 se do tohoto úřadu navrátil Hirzo, jenž v něm působil spolu s Purkartem z Janovic, synem výše zmíněného Konráda z Janovic. Zatímco Hirzo ho zastával do roku 1268, Purkart z něj byl roku 1277 odvolán. Novými purkrabími král následně jmenoval Albera a Dobeše, s nimiž se v této funkci v roce 1283 navíc uvádí i jistý Bohuslav. Brzy poté roku 1285 a snad také o dva roky později byl hrad obléhán vojskem Záviše z Falkenštejna. V roce 1289 na post zvíkovského purkrabího nastoupil Bavor III. ze Strakonic, který ho zastával až do 1307.

V době vlády posledních Přemyslovců začali projevovat snahu o získání hradu jihočeští Rožmberkové, protože pevný královský hrad vnímali jako ohrožení svých zájmů. Povedlo se jim to až v roce 1307, kdy král Rudolf Habsburský hrad zastavil Jindřichu z Rožmberka. V zástavním držení Rožmberků hrad zůstal až do roku 1335, kdy ho ze zástavy vykoupil král Karel IV. Ve svém plánovaném zákoníku Majestas Carolina zařadil Zvíkov mezi nezcizitelné hrady, tj. takové, které by král nemohl zastavit.