Bučovice (okres Vyškov)

Hospodářský rozvoj zaznamenaly Bučovice na počátku 18. století. V roce 1725 zde již existoval mlýn, pivovar, cihelna, kořalna, koželužna a tři sýpky. Městečko též disponovalo právy dvou trhů, k nimž postupem času přibyla další. Již od 17. století zde fungovala řada cechů, mj. toufarský. Toufaři město proslavili výrobou fajánsové keramiky.  

Počátek průmyslové revoluce je spojen především s rozvojem textilní výroby, jenž vyvrcholila ve 40.–60. letech 19. století. Tehdy pracovalo v Bučovicích a okolí přibližně dva tisíce zaměstnanců. Výroba byla v té době koncentrovaná především v rukou židovských průmyslníků, kteří se však od šedesátých let začali přesouvat do Brna, což přispělo k úpadku tohoto odvětví v Bučovicích. Novým odvětvím, které se ve městě značně rozšířilo, byla dřevařská a nábytkářská výroba – v závodech Davida Druckera zahájilo v roce 1894 výrobu 300 dělníků. 

Druhá polovina 19. století se nesla v duchu rozvoje společenského a spolkového života. V roce 1862 byl v Bučovicích založen  pěvecký spolek Hvězda, r. 1870 Spolek divadelních ochotníků, r. 1890 Spolek katolických tovaryšů a v roce 1892 Sokol. Od roku 1850 byly Bučovice též sídlem okresního soudu. Pro rozmach města pak bylo velmi důležité založení reálky (později reálného gymnázia) v roce 1902. Město se utěšeně rozvíjelo až do I. světové války.

Roku 1920 se Bučovice poprvé rozzářily elektrickým osvětlením napájeným proudem z elektrárny v Oslavanech. V roce 1926 pak byla zbudována Sokolovna, která přispěla k pozvednutí tělovýchovy i společenského dění. Nová kasárna byla v předtuše válečného konfliktu dokončena v roce 1938. Rozkvět města byl zastaven vypuknutím II. světové války. V březnu 1939 město obsadila německá armáda. Židovské obyvatelstvo bylo odvlečeno do koncentračních táborů, mnoho občanů Bučovic bylo totálně nasazeno na nucené práce a značná část bučovického průmyslu byla přeorientována na válečnou výrobu.

V roce 1947 byly položeny základní kameny nových bučovických základních škol. V roce 1952 byla v Bučovicích založena Střední zemědělská technická škola, později Střední ekonomická škola, v současné době Obchodní akademie. V poválečném období až do Sametové revoluce průmyslu ve městě dominovala dřevařská výroba, přičemž nejvýznamnější postavení zaujímaly UP závody, koncernový podnik, v té době největší výrobce nábytku v Československu.