Mikulov (Jižní Morava)

STRANA 5. ZPĚT

Historie

První známky osídlení údolí, kde se nyní rozkládají Letovice, patří do období neolitu. Jedná se o provrtané kamenné mlaty. Z období doby bronzové byly vykopány bronzové předměty lužické kultury. Jedná se o kopí a sekyrku s dutinkou a ouškem. Naopak z doby halštatské ani z laténského období nejsou žádné důkazy o osídlení. Z doby římská bylo naproti tomu nalezeno několik mincí, které podporují teorii obchodního spojení přes Malou Hanou. Našly se mince z období císaře Trajána (vládl 98–117 n.l.), císaře Aureliána (vládl 270–275 n.l.) a císaře Konstantina I. (vládl 306–337 n.l.). Kolem 6. století se zde začali usazovat první Slované, což potvrzuje nález pískovcové sošky a hlavy bůžka v roce 1840.

Rok 1145 je rokem první písemné zmínky o Letovicích. Jde o listinu Oty III. z Olomouce, v níž se psalo o darování části mostného klášteru v Litomyšli. Později bylo zjištěno, že se jedná o padělek z 13. století. Název Letovice je zde uváděn ve tvaru Lethowicz. Roku 1241 byly Letovice vypleněny Tatary, kteří táhli od Olomouce (mongolský vpád na Moravu roku 1241). Ve druhé polovině 14. století vznikla v Letovicích sbírka přísloví a sentencí (stručná a výstižná myšlenka), jejímž autorem byl Jan z Letovic. Roku 1399 došlo k dobytí hradu Heraldem z Kunštátu, podobně roku 1424 husité dobyli hrad a vypálili celé město.

V průběhu 15. století byl v Letovicích přeložen z latiny do staročeštiny cestopis Marca Pola Milion. Tento překlad použil Václav Hanka jako zdroj staročeštiny, kterou posléze využil při padělání Rukopisu zelenohorského. Roku 1505 sjednotil Ladislav z Boskovic Letovice, jež byly téměř 100 let rozděleny na Dolní a Horní. V roce 1645 město a hrad dobyli Švédové, kteří město vypálili i o tři roky později. I po více než dvaceti letech od skončení třicetileté války byly dvě třetiny domů ve městě prázdné.

Od poloviny 19. století Mikulov vlivem polohy mimo hlavní železnice stagnoval a začal ztrácet vliv ve prospěch blízké a výhodněji položené Břeclavi. Po II. světové válce bylo velkou většinou německé město vysídleno a počet obyvatel dosáhl předválečné úrovně teprve během 70. let 20. století. Do roku 1960 byl Mikulov okresním městem, pak se v důsledku nového členění státu stal mikulovský okres součástí okresu Břeclav. Po zrušení okresních úřadů získal 1. ledna 2003 Mikulov status obce s rozšířenou působností.