Jde o poklidnou vesničku na jihozápadním úpatí Brd, která bude v budoucnosti pravděpodobně turistickým cílem a cílem chalupářů. A to i díky významné památce, vodnímu hamru. Ten je jediným dochovaným objektem z 16 technický děl na Padrťském potoce. Hamr je původní, funkční a je národní kulturní památkou. 

Památky

• Vodní hamr na Padrťském potoce (NKP)
• roubené chalupy - typické pro podbrdskou lidovou architekturu
• Kamenný most, tzv. Švédský - přes Padrťský potok
• Stará hospoda - zájezdní hostinec existující v nezměněné podobě údajně 300 let
• PR Žďár na stejnojmenném kopci (629 m n. m.), suťový porost se vzácnou květenou
• Laiblova lípa na zahradě domu č. p. 36 na severním okraji vsi

Název obce zněl původně zřejmě Dobřejov (od osobního jména Dobřej) a znamenal tedy „Dobřejův“ (dvůr). První písemná zpráva o vsi Dobřív (Dobrziew) se vyskytuje v listině z roku 1325, jíž král Jan Lucemburský daroval několik „vesnic v Plzeňském kraji, toho času pustých“ (vilas sitas in Pilsnensi provincia nunc desertas), totiž Dobřív, Hrádek a Kuškov (dnes zaniklý) Petrovi z Rožmberka. Z uvedené zmínky zároveň vyplývá, že Dobřív musel existovat již nějakou dobu před tímto datem. V rožmberském majetku zachycuje Dobřív (villa Dobrziewo) i tzv. Rožmberský urbář z roku 1379. Od 15. století byla obec známá hlavně železářskou výrobou. Z ní se dodnes zachoval vodní hamr, který během II. světové války vyráběl díly na bitevní lopatky. Další pamětihodností je starodávný most tzv. švédský, poblíž něho stojí plastika Jana Nepomuckého z 18. století, pod kterou je zasypaný vchod do podzemního skladu. Místní Starou hospodu rád navštěvoval známý herec Národního divadla Jindřich Mošna.