Horažďovice (Plzeňsko a Český les)

Horažďovický hrad vznikl pravděpodobně spolu s městským opevněním okolo roku 1279. Město s hradem patřilo jihočeskému rodu Bavorů až do roku 1389. Po nich se majiteli stali páni z Hradce, od kterých město získal Děpold z Rýzmberka a od něj v roce 1459 Jan Racek z Kocova, který se postavil na stranu Matyáše Korvína a škodil přívržencům krále Vladislava II. V letech 1477–1488 proto město obléhalo královské vojsko vedené strakonickým johanitou Janem ze Švamberka, dokud se Racek z Kocova nevzdal. Jan ze Švamberka město v roce 1483 koupil a vzápětí prodal Půtovi Švihovskému z Rýzmberka. Švihovští hrad přestavěli na renesanční zámek. Horažďovice jim patřily až do třicetileté války. Jako konfiskát je v roce 1622 koupil Adam ze Šternberka a jeho potomci, kterým panství patřilo do roku 1719, na zámku prováděli barokní úpravy. Za dalších majitelů byl zámek upravován jen k hospodářským účelům. Poslednímu šlechtickému rodu Kinských zámek patřil do roku 1922.

Hrad patřil mezi hrad bergfritového typu. Měl lichoběžníkový půdorys, jehož severní a západní hradba plynule navazovala na městské opevnění. V jihovýchodním nároží stál částečně dochovaný bergfrit a v protějším malý palác, po kterém zůstal jen sklep zaklenutý valenou klenbou. Původně východní hradba pravděpodobně tvoří nádvorní stěnu východního zámeckého křídla. Mladší gotické křídlo paláce vzniklo zvenčí podél západní hradby. V jeho severní části stojí obytná věž vybavená původně velkým arkýřem. Způsob opevnění na straně proti městu neznáme.

Současný zámek tvoří čtyři křídla pravděpodobně pozdně gotického původu, která obklopují vnitřní nádvoří. Po jeho obvodu vede renesanční arkádový ochoz na toskánských sloupech. Ve vstupním křídle se nachází raně barokní kaple.