Manětín (Plzeňsko a Český les)

STRANA 3. ZPĚT

Manětín je pěkným a příjemným městem v krásné a čisté krajině. Svou barokní architekturou je v porovnání s okolními městy naprosto unikátní. Přilehlé husté lesy (jižní část katastru tvoří souvislá lesní plocha o rozloze skoro 95 km2, dosahující až k Úněšovu), údolí Manětínského potoka a Střely a další zajímavá sídla v okolí (vesnice Nečtiny se zámkem, druhé nejmenší evropské město Rabštejn nad Střelou) jsou lákadlem pro turisty, a tak patří Manětín mezi oblíbená rekreační zázemí Plzeňanů.

Památky

  • zámek Manětín (NKP)
  • kostel sv. Jana Křtitele (NKP) spojen chodbou a oratoriem se zámkem
  • poutní kostel sv. Barbory (KP)
  • barokní sochy po celém městě 
  • barokní domy na náměstí

Současnost

Po II. světové válce zámek s panstvím zkonfiskován rodu Lažanských, zestátněn a využíván jako kanceláře různých organizací. Odsun Němců Manětín nezasáhl tolik jako většinu okolních vesnic. Vysídleny byly pouze dříve „německé“ vesnice, které tehdy ještě pod Manětín samozřejmě nepatřily – např. Rabštejn nad Střelou nebo Zhořec. Nástup komunismu přinesl také správní reformu, kdy se od roku 1949 stal Manětín součástí okresu Plasy (do té doby byl okres Kralovice).

Od roku 1960 se Manětín stal součástí okresu Plzeň-sever, jíž je dodnes. V letech 1973–1974 byly ve svahu Chlumské hory vystavěny nové bytovky. Postupně se ke městu integrovaly další a další vesnice, maximálního stavu bylo dosaženo v roce 1980. V roce 1988 převzalo zámek od Státních lesů Muzeum a galerie severního Plzeňska a provedlo rozsáhlou rekonstrukci. V posledních 45 letech se Manětín potýká s úbytkem obyvatel. Důvodem je pravděpodobně značná odlehlost města na hranici dvou krajů – Plzeňského a Karlovarského, s čímž je spojený nedostatek dostupných pracovních příležitostí.