Manětín (Plzeňsko a Český les)

Odchod Lažanských a současnost zámku

Posledním pánem z rodu Lažanských na manětínském panství byl Jan Karel Lažanský (1857-1932), čestný rytíř řádu johanitů, český konzervativní politik. S manželkou Idou, dcerou Karla III. z orlické větve Schwarzenbergů, měl tři děti. Jejich jediný syn Karel Jan zemřel na začátku první světové války v bosenské Bijeljině coby poručík c. k. dragounského pluku č. 13. Dcery Terezie a Vilemína se provdaly za bratry Josefa a Františka hrabata Seilern-Aspangy. Vilemína zemřela krátce po svatbě. Terezie (1890-1979), po smrti otce doživotní uživatelka velkostatku Manětín - Rabštejn, jako jediná ze třech sourozenců měla další potomky, a to dva syny Františka Josefa a Jana Karla a dcery Ilonu a Idu. Nejmladší z dětí, Jan Karel Seilern-Aspang (1921-1944), byl ustanoven dědicem manětínského panství, padl ovšem v červenci 1944 ve svých 23 letech na německé frontě v Haliči. 

Po II. světové válce je majetek rodu Seilern-Aspang na základě dekretů prezidenta republiky zestátněn. Terezie, žijící po smrti svého manžela trvale v Manětíně, byla odsunuta do Rakouska. Zemřela 1. ledna 1979 ve Waidhofenu nad Dyjí v nedožitých devadesáti letech. Zámek byl jako konfiskát přidělen Státním statkům a lesům. Stal se sídlem ředitelství lesního závodu, byly zde i byty jeho zaměstnanců. V roce 1959 byly zámecký sál a místnost, kde původně bývala knihovna, opět zpřístupněny veřejnosti, neboť zde byla z iniciativy „Kruhu přátel Manětínska“ otevřena expozice místního muzea. V roce 1962 se díky vůdčí osobnosti „kruhu“, Václavu Žalmanovi, do Manětína vrátila část konfiskovaného zámeckého mobiliáře. Vlastivědné muzeum se koncem 70. let stalo součástí okresního muzea v Mariánské Týnici, jeho expozice se postupně doplňovala a rozšiřovala. Dobové fotografie z let 1968 a 1971 dosvědčují, že v té době přese všechny snahy byl zámek v dost zanedbaném stavu. Pod lešením.

V roce 1988 převzalo pod svou správu okresní muzeum i budovu zámku a zahájilo její obnovu. Od 1. ledna 2002 byl manětínský zámek s areálem parku prohlášen Národní kulturní památkou. V současné době je v péči Národního památkového ústavu. Prohlídkový okruh návštěvníka seznamuje s příběhem posledních vlastníků z řad Lažanských, ato s bohatě zařízenými interiéry, freskovou výzdobou, rodinnou portrétní galerií od vlámského malíře Banthuma, unikátní kolekcí obrazů zámeckého služebnictva a závěrem malou procházkou na oratoř kostela sv. Jana Křtitele s výhledem na oltářní obraz Křest Krista v Jordáně od Petra Brandla.