Plasy (Plzeňsko a Český les)

Barokní rozvoj

Stavební rozvoj plaského panství je spojen s jedním z největších českých architektů Janem Blažejem Santini-Aichelem, který pro klášter pracuje nejpozději od roku 1707 až do své smrti v roce 1723. Do roku 1710 jsou vytvořeny a schváleny plány dvou významných staveb – kostela Zázračné Panny Marie s novým proboštstvím v Mariánském Týnci u Kralovic a budovu nového konventu s chrámem přímo v Plasích. Starý gotický konvent je zbořen a na jeho místě v letech 1711–1740 vystavěn velkolepý barokní. Při jeho zakládání byla použita obdivuhodná technika – je postaven na dřevěném roštu, který leží na štěrkovém podloží. Rošt je v některých místech umístěn na dubových pilotech zaražených do bahnitého podloží, jejich počet je uváděn cca 5100. Vodní systém kláštera je považován za technickou památku evropského významu. 

Přestavba kláštera ani samotného konventu nebyla dokončena v plánovaném rozsahu – 9. listopadu 1785 byl klášter Josefem II. zrušen, majetek kláštera připadl správě Náboženského fondu.

Pokusy o obnovení kláštera

Poslední opat Celestin Werner se dlouhá léta a nikoliv beznadějné snažil o obnovení kláštera, jeho snahy neuspěly především pro neochotu bývalých mnichů vrátit se zpět do konventu. Opat Werner se pokusil v roce 1798 do kláštera usadit řád trapistů, ale neuspěl. Další žádost o obnovení kláštera směřoval opat přímo císaři, načež zvláštní komise přezkoumala stav kláštera a shledala jej nevhodným pro využití jako kasárna. Klášter již nebyl nikdy obnoven.