Dolní Vítkovice (Severní Morava a Slezsko)

Historie

Prvotní podnět k založení Vítkovických železáren vzešel 9. prosince 1828 od olomouckého arcibiskupa Rudolfa. Provoz Rudolfovy huti byl pak zahájen v polovině září roku 1830. O rok později zde vznikla koksovna. První vysoká pec na koks byla zapálena v roce 1836, druhá o dva roky později. V roce 1852 byl v blízkosti huti založen důl Hlubina. Postupem času bylo v provozu šest vysokých pecí, které byly postupně odstavovány až do 27. září 1998, kdy byl proveden poslední odpich.[4] Pojmenování Ostravské Hradčany je překvapivě staršího data, než se lidé domnívají. Vzniklo již za dob první republiky, kdy byla v oběhu poštovní známka s motivem pražských Hradčan a nápisem „Československo – Hradčany“. Spolu s ní byla vydána také známka s panoramatem Vítkovic a nápisem „Československo – Mor. Ostrava“. Lidová tvořivost pak vykonala své a vzniklo označení Ostravské Hradčany.

Současnost

Po ukončení výroby železa se diskutovalo, co s bývalým průmyslovým areálem. Myšlenku jeho zbourání převážil názor revitalizace objektu a jeho zachování jako technické památky pro budoucí generace. V červnu 2002 byla nařízením vlády Dolní oblast Vítkovic prohlášena národní kulturní památkou. V prosinci 2008 se pak jako jedna ze čtyř českých památek dostala na vznikající seznam Evropského kulturního dědictví. [3] V září 2009 získal projekt na oživení a nové využití vysokých pecí a dalších památkově chráněných objektů půlmiliardovou dotaci z prostředků Evropské unie a České republiky. Hlavním cílem projektu „Zpřístupnění a nové využití NKP Vítkovice“ je reaktivace hlavních částí Národní kulturní památky Vítkovice (NKP), jejich zpřístupnění veřejnosti a následné využití potenciálu NKP pro edukativní a kulturně-společenské aktivity. V roce 2012 byla dokončena 1. část projektu a byly zpřístupněny tři základní objekty národní kulturní památky, vysoká pec č. 1, plynojem a budova VI. energetické ústředny.