Hradec nad Moravicí (Severní Morava a Slezsko)

Místo pozdějšího zámku bylo osídleno pravděpodobně už od první poloviny 8. století a nejpozději od 10. století se zde nacházelo hradiště. V zakládací listině kláštera Hradisko z 3. února 1078 se zmiňuje celní stanice, která stála nedaleko Hradce. V listině z roku 1224, kterou český král Přemysl Otakar I. potvrdil a rozšířil Opavě její městská práva, se zmiňuje hradecký kastelán Vítek.

Když se Mikuláš Opavský vrátil z uherského zajetí a ujal se na Opavsku svých práv, musel Záviš z Falkenštejna s Kunhutou Opavsko opustit. V druhé polovině 80. let 16. století za Pruskovských došlo k radikální pozdně renesanční přestavbě zámku. Dne 24. července 1627 dobyla Hradec císařská vojska. O den později byl velitel dánské posádky na Hradci Alexandr Holub v Opavě popraven.

V únoru 1796 zámek vyhořel. Zničeno bylo celé druhé patro. V prvním patře byly především poškozeny místnosti v západním a severním křídle. Kromě cenného mobiliáře byla většinově zničena i cenná knihovna, jejíž hodnota byla odhadována na 30 000 zlatých. Teprve o více než rok později (15. července 1797) byla podepsána smlouva na renovaci zámku s krnovským stavitelem Janem Mihatschem. V letech 1872–1874 zpracoval architekt Alexis Langer několik studií a plánů na výstavbu hospodářského areálu zámku – tzv. Červeného zámku. V následujících letech 1874–1879 Langer sám řídil výstavbu areálu. Po roce 1879 převzal stavbu architekt Händel z Výmaru, který ji řídil až do dokončený výstavby v roce 1895.