Hukvaldy (Severní Morava a Slezsko)

Hukvaldy - hrad. Jeden z nejrozsáhlejších hradních komplexů v České republice, již od 19. století místo častých turistických výletů. Název hradu je odvozen od jména porýnského hraběcího rodu Hückeswagenů, jehož příslušník Arnold obdržel někdy v letech 1228 - 1235 v léno hrad Jičín (dnešní Starý Jičín) s rozsáhlým územím.

Zakladatelem hradu Hukvaldy byl však pravděpodobně až Arnoldův vnuk Jindřich. Brzy po svém založení se Hukvaldy staly součástí majetku olomouckých biskupů. Vedle pevnostního charakteru měl hrad význam také jako správní sídlo rozsáhlého panství.

Pevnostní charakter hradu přispěl k tomu, že na hradě vzniklo vězení. Nebyli zde zadržováni jen provinilí poddaní, nejpozději v 16. století bylo na hukvaldském hradě vytvořeno vězení pro neposlušné kněze olomoucké diecéze. Hlavním důvodem uvěznění v této době byly odpady kněží od katolické víry a provinění mravního charakteru. Snad nejvíce známým hukvaldským vězněm byl olomoucký kanovník Jan Philopon Dambrowský. Ten se nejvíce „proslavil“ otrávením několika olomouckých biskupů. Na hradě byl vezněn v letech 1585 – 1587. Vězení sloužilo svému účelu ještě v první polovině 18. století, jeho zánik je spojen s přesunem úřednického aparátu do hukvaldského podhradí ve druhé polovině 18. století. Kněžské vězení pak bylo přemístěno na jiný biskupský hrad – Mírov.