Kravaře (Severní Morava a Slezsko)

ZPĚT

V době Eichendorffů byly součástí zámeckého areálu ještě hospodářské budovy, ty byly ale zbořeny kolem roku 1760. Další exteriérové úpravy a výzdoby interiérů proběhly až v polovině 19. století za hraběnky Eufemie Renardové. V 1. patře se dochovala mozaiková dlažba s jejím erbem, což je také jeden z mála dochovaných interiérových prvků po požáru v roce 1937. Po ničivém požáru byl zámek jen provizorně zastřešen, k jeho dlouholeté opravě došlo až po druhé světové válce (1955-1970).

Současně s přestavbou zámku vznikla v jeho bezprostředním okolí pravidelná zahrada francouzského typu, pozůstatkem této původní koncepce zůstala dodnes alej vedoucí od města k severnímu průčelí zámku. Na východ od zámku byl na přelomu 18. a 19. století postupně zřizován přírodně krajinářský park doplněný několika rybníky. Rozloha parku se v průběhu doby měnila, dnes se rozkládá na ploše 19 hektarů. Větší část parku slouží od roku 1998 jako golfové hřiště. Na jihu a jihozápadě je park ohraničen tokem řeky Opavy, na východě přechází do volné krajiny směrem k Velkým Hošticím.

Po dokončení rekonstrukce v roce 1970 se zámek stal majetkem Muzea revolučních bojů a osvobození v Ostravě a byla zde umístěna expozice Ostravská operace. V roce 1990 přešel zámek do majetku města, které zde provozuje regionální muzeum se stálou expozicí. Slavnostní sál slouží k různým kulturním akcím i ke svatebním obřadům, církevní obřady se konají také v zámecké kapli. Na nádvoří zámku se nachází busta německého spisovatele Josefa von Eichendorffa (1788-1857), který se však narodil v době, kdy již Kravaře Eichendorffům nepatřily.

Obec Kravaře

Město Kravaře (dříve Kravaře u Opavy, německy Deutsch Krawarn či jen Krawarn, slezština Krawôrz, polsky Krawarze nebo Krawarz) leží v okrese Opava. Má přes 6 tisíc obyvatel. Ve vzdálenosti 8 km západně leží statutární město Opava, 13 km východně město Hlučín, 19 km jižně město Bílovec a 20 km východně statutární město Ostrava. S výjimkou Dvořiska bylo území Kravař součástí Hlučínska, s nímž sdílelo jeho osudy. První zmínka o obci pochází z roku 1224. Mezi lety 1224 a 1263 obdrželi kravařské panství členové rodu Benešoviců. Památky:

** barokní zámek, ve kterém se nachází Zámecké muzeum (Muzeum Hlučínska),
** chrám svatého Bartoloměje[5] a fara (vše v cihlové neogotice typické pro Slezsko).

Prameny