Když v létě roku 1621 vojsko knížete Jana Jiřího Krnovského obsadilo Opavsko, patřilo k nejhůře postiženým Raduňské panství, které patřilo Pertoldu Tvorkovskému z Kravař. Krnovského vojáci vyplenili i zdejší kostel a usadili se na zámku a v místním dvoře. Císařští vojáci z Nového Jičína se rozhodli nepříteli pomstít a ráno 22. července přepadli teprve se probouzející vojáky. U Raduňského zámku se strhla bitva ve které byli většina knížecí posádky pobita a jen někteří se zachránili útěkem na Hradec a do Opavy.

Během roku 1816 zpracoval Anton Englisch plán přestavby zámku. Stavební práce byly realizovány v letech 1822–1825, přičemž většina zednických prací proběhla v prvních letech. Na realizaci stavby se podíleli Anton Onderka, a Johann Hermann. Současně s přestavbou zámku se zámku se realizovaly úpravy jeho okolí. Byl postaven úřednický dům (1823–1826?), oranžérie (1824) a lednice (1826).

Po znárodnění připadl zámek Ministerstvu zemědělství a později se v jeho držení vystřídalo množství dalších institucí. Později přešel pod Místní národní výbor v Raduni a sloužil k bytovým účelům. V roce 1963 byl upraven pro potřeby mateřské a základní školy, ale byly tu umístěny také kanceláře MNV, zdravotní středisko aj. Dne 1. října 1978 převzal zámek Okresní národní výbor  v Opavě, který rozhodl o celkové obnově zámeckého areálu, a o zařazení zámku mezi památkové objekty, zpřístupněné veřejnosti. V červenci 1984 byly restaurované interiéry otevřeny veřejnosti. Od roku 2002 státní zámek Raduň spravuje Národní památkový ústav, územního odborného pracoviště v Ostravě.