Krupka (Severozápadní Čechy)

Ještě větší pohroma než třicetiletá válka Krupku postihla roku 1680. Tehdy ve městě vypukla morová epidemie zavlečená z Prahy. Zemřela celá třetina obyvatel (celkem 327 lidí). 

Počátkem 19. století se v okolí Krupky objevily první uhelné doly jako předzvěst nových časů. Krupka se stala oblíbeným cílem mnoha tehdejších turistů, kteří obdivovali nádheru bohosudovské baziliky i středověkých uliček Krupky. S rozvojem železnice přišel velký rozvoj, hlavně v Bohosudově. Cínové doly, kdysi chlouba Krupky, pomalu omezovaly těžbu. Od roku 1863 se začal těžit jako doplňkový produkt wolfram. Důlní činnost byla v Krupce ukončena roku 1922.

Krupka byla počátkem 20. století převážně německým městem. Vypuknutí I. světové války v roce 1914 velká většina obyvatel s jásotem přivítala. Zato vznik Československa o čtyři roky později už ne. Situaci vyřešila až československá armáda, která město obsadila, aby stabilizovala situaci.

S nástupem nacistů v sousedním Německu se situace vyhrotila i v Krupce. Většina obyvatel vítala wehrmacht. jBěhem německé okupace se na čas obnovila i těžba cínu a wolframu. Po skončení II. světové války bylo německé obyvatelstvo vysídleno do Německa. Tak zcela zanikly horské Habartice a Mohelnice. 

V roce 2005 skupina podnikatelů vč. místostarosty Z.Matouše koupili od Pozemkového fondu rozlehlé louky v Krupce, vedené jako orná půda. O rok později je prodali za více než stonásobek. Výplata byla podmíněna tím, zda se podaří zastupitelstvem protlačit změnu pozemků z orné půdy na stavební parcely a vydat pravomocné územní rozhodnutí na stavbu domů. Z.Matoušovi se v zastupitelstvu podařilo požadavky prosadit a následně byl novým zastupitelstvem zvolen do funkce starosty.

Od dubna 2010 město užívá vlajku. Krupka a její okolí bylo 6. července 2019 zapsáno do Seznamu světového dědictví UNESCO jako součást Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří.