Stekník (Severozápadní Čechy)
Zámek Stekník je rokokový zámek, stojící v jižní části vesnice na hraně mělkého údolí řeky Ohře.
Od r. 1964 je chráněn jako kulturní památka (KP). Přístupný veřejnosti.
Od r. 2023 byl spolu s Žatcem a krajinou chmele zařazen jako památka UNESCO. Dochovaná podoba je výsledkem úprav v rokokovém slohu ze druhé poloviny 18. století.
Zámecké fasády jsou členěné pilastry a rokokovým květinovým dekorem (girlandy z růží) na supraportách, parapetech a pilastrech.
Kaple je obdélná se zkosenými nárožími a má obdélný presbytář. Kromě dalšího vybavení se v ní nachází hlavní oltář zasvěcený Navštívení Panny
Marie. Ze západní a jižní strany je zámek obklopen unikátní italskou zahradou na stupňovitých terasách zdobených rokokovými vázami a
plastikami.
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1389, ale panské sídlo popsané jako tvrz se uvádí až v roce 1539,[2] kdy patřila k líčkovskému panství Lobkoviců.
Zámek postupně patřil mnoha vlastníkům. Posledními byli Leopold z Hennetu, Hans Fridrich Gimbel, švýcarský konzul Gérold Détaindre a jeho
potomci. Od roku 1945 zámek využíval Výzkumný ústav chmelařský v Žatci a po něm Národní galerie v Praze, která v něm měla depozitář. Od roku 1997 zámek spravuje Národní památkový ústav.
|
