Lázeňství
Léčivé vlastnosti teplických pramenů byly známé už ve vrcholném středověku.
V 16. století se teplické lázně pozvolna dostávaly do povědomí za hranicemi Čech. Například Paracelsus je zařadil mezi deset nejvýznamnějších lázní v Evropě. Jejich rozkvět nastal po roce 1543, kdy panství Teplice koupil Volf z Vřesovic
a započal s jejich zásadní přestavbou. V roce 1579 teplické lázně poprvé navštívil saský kurfiřt
August.
Zhoubný požár města roku 1793 znamenal katastrofu i pro lázně. Kromě
pár ulic shořely všechny lázeňské budovy ve městě a na předměstí. Zhruba za půldruhé hodiny lehlo popelem kolem dvou set budov. Pro lázně to znamenalo jejich kompletní novou výstavbu.
Ve druhé polovině 19. století se provoz lázní dostával do určitého konfliktu s rostoucí industrializací města. Lázeňská zóna začala být obklopována průmyslovými podniky. Přesto návštěvnost lázní stále stoupala. V roce 1878 je navštívilo 10 736 osob. Rok nato však lázně postihla katastrofa, když došlo k zaplavení Döllingerovy šachty. Přestalo tryskat Pravřídlo a prameny v nejbližším okolí, jen šanovské vývěry zůstaly nepoškozeny.
Teplické lázně hostily v minulosti množství osobností, které se zapsaly jak do českých, tak i evropských dějin.
Pravidelnými lázeňskými hosty byli v 17.–19. století saští kurfiřti. Mezi evropské panovníky, kteří se v Teplicích léčili, patří mj. car Petr Veliký (1712). V roce 1764 zde pobývali budoucí císaři Josef II. a Leopold II., pravidelně sem v letech 1812–1839 zajížděl pruský král Fridrich Vilém III. V roce 1804 zde absolvoval léčbu švédský král Gustav IV. V roce 1812 se v Teplicích během lázeňského pobytu poprvé setkal Ludwig van Beethoven s Johannem Wolfgangem Goethem.
Pokud jde o příjezdy významných osobností kulturního života, prožívaly teplické lázně dobu největšího rozkvětu v 1. polovině 19. století. Z hudebníků – kromě zmíněného Beethovena – lázně navštívili mimo jiné Fryderyk Chopin, Robert Schumann, Franz Schubert, Richard Wagner, Carl Maria von Weber, Josef Slavík. Rovněž mnozí představitelé národního obrození zde pobývali: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, Václav Hanka, Josef Kajetán Tyl, František Palacký, Karel Havlíček Borovský, František Ladislav Čelakovský, Pavel Josef Šafařík a další. Díky tomu se pro ně vžil název Malá Paříž.