Brdy: Vesnice, osady, hájovny aj.

Jména zaniklých vsí se často objevuje v místním a pomístním názvosloví map. Takovým příkladem může být ves Kuškov (též Kuška nebo Lhotka) mezi Svojkovicemi a Holoubkovem. Na starších mapách upoutá místní jméno Kuškov i na západním svahu Kamenné. Jedná se o Kuškov u Strašic existující na kratší dobu kolem 13. století (v r. 1477 uváděný jako pustý). Tato ves vymřela hladomorem a nebyla nikdy víc obnovena.

Další ves existovala také v blízkosti Křešína a Felbabky, pod Podlužskou horou. Pozůstatkem po ní by mohlo být torzo rybníka v lese na pravém přítoku Podlužského potoka. Nesla jméno Lniště a šlo možná jenom o osadu. Jisté je, že v roce 1547 se uvádí již jako pustá.

Velmi zajímavá osada se rozkládala v prameništi tehdy na vodu bohatšího Slonoveckého potoka u Jinců. Nesla jméno Vranovická Hůrka (též Vranov, Vranovská Hůrka) a šlo pravděpodobně o dřevařskou osadu s mlýnem a rybníkem, jehož hráz i některé další umělé terénní tvary jsou dodnes v místě patrné. Slonovecký potok dnes v těchto místech pramení v upravené studánce a dno bývalého rybníka je zcela suché.

Rožmitálské hájovny a myslivny

Stavba trvale obývaná v sedle mezi vrchy Praha a Peterák se říkalo Na Rovinách. V 19. století tu stávala Václavova bouda (Wenzels baude), zřejmě další záchytný bod rožmitálských lesů. Později ji vystřídala budova hájovny se zvoničkou a k ní byla přistavěna stodola za cestou, která se dochovala až dodnes. 6. května 1934 vyhořela po úderu blesku. Rok poté byla obnovena jako dvojhájovna. Stylová roubená stavba byla v roce 1971 přesunuta do nedalekého Nepomuku.

Nejzajímavější samotou na hranici Jižních a Středních Brd byl Bor (Na Boru). Velmi odlehlá k jihu ukloněná louka s malým rybníčkem - v dřívějších dobách na dlouhé týdny v tužších zimách naprosto nepřístupná samota - pochází zřejmě z 18. století. V I. vojenském mapování nesla samota jméno Pov. Skládala se z chalupy, hájovny a myslivny se zvoničkou. Tamní stará myslivna už nevyhovovala, a tak v roce 1908 byla postavena myslivna nová v tyrolském slohu. Za I. republiky byla chalupa zbořena, hájovna fungovala nějaký čas jako noclehárna KČT. Se vznikem vojenské střelnice byla však spolu s myslivnou vystěhována a v roce 1959 zlikvidována. Zůstala stodola, která v roce 1998 vyhořela. Rok poté byla i zbylá torza zdí srovnána se zemí.