Brdy: Vesnice, osady, hájovny aj.

Tak tomu bylo i v případě dvou sesterských hájoven U Slaniny a U Prokopa (sv. Prokop - patron včelařů) pod tehdejším Pilským rybníkem. Hájovna U Prokopa nesla ve II. vojenském mapování jméno Pilka. Je tedy možné, že účel původní stavby byl jiný.

V případě obecnické Octárny je účel samoty těsně pod dnešní hrází Obecnické nádrže zřejmý. Dříve se podle této osamocené střechy jmenoval i rybník, i když místní na jeho staré jméno stále nezapomínají. Stavba pochází z poloviny 19. století (Holzessig Fabrik), kdy se zde v 5 metrů vysokých sudech vyráběl kysáním zředěných lihovin s bukovými hoblinami ocet. V roce 2001 byla Octárna opravena.

U Padrťského potoka najdeme " hájovnu" Ameriky. Vznikla v druhé polovině 19. století jen kousek nad Strašicemi. Za I. republiky to byla myslivna, pod dobu německé okupace zde fungovala pila. Dnes slouží k vojenským účelům.

Samoty uvnitř lesů

Prakticky na severním svahu Toku, pod vrchem Houpák na samé hranici dopadové plochy Jordán bylo možno ještě na začátku 20. století shledat myslivnu Hořovickou Baštinu (také Baštinka, Malá Baština, Česalovna). Stavba pocházející z 18. století - uváděná i v I. vojenském mapování - musela ustoupit při vzniku brdské střelnice. Po samotě lze nalézt stopy v podobě ovocných a listnatých stromů.

Její původem mladší jmenovkyni, která stávala pod vrchem Brda na přívětivé loučce v údolí červeného potoka, myslivnu Jineckou Baštinu (Velká Baština) stihl podobný osud. Samota na louce zanikla a nově vystavěná myslivna Zámeček na křižovatce "U zámečku" vydržela pouze do 30. let 20. století. Nějaký čas fungovala i jako noclehárna KČT. Dodnes jsou pod vrchem Brda patrné základy a malá loučka.

Se vznikem VVP byla vysídlena rovněž o něco mladší myslivna Klobouček (pův. hájovna) na severním úpatí stejnojmenného vrchu. Stavba se v ruiny proměnila až po II. světové válce. Dnes jí připomíná malé rumiště nad nedalekou studánkou.