Beroun (Střední Čechy)

  ZPĚT

V polovině 19. století se v okolí města začalo s těžbou vápence a rozvinula se postupně i další průmyslová odvětví (průmysl textilní, železárenský). Díky železniční trati z Prahy do Plzně se stal Beroun vhodným místem pro zakládání nových průmyslových závodů. Vybudovány byly i méně významné železniční trati do Rudné, či do Rakovníka, které rovněž sloužily k dopravě zboží a umocnily tak význam Berouna jako průmyslového města.

V éře komunismu došlo k masivní výstavbě nejprve klasických městských domů, později pak panelových sídlišť a v neposlední řadě i nových průmyslových závodů, např. Železárny a válcovny a velká cementárna v Králově Dvoře. Po správní reformě v roce 1960 se Beroun stal okresním městem, jedním z několika ve Středočeském kraji. K městu byly připojeny některé okolní obce (např. Králův Dvůr v roce 1980). Toto období se ale do tváře města zapsalo v mnohých směrech negativně. Během 40ceti let komunistického období došlo k likvidaci mnohých památek a drastickému zhoršení životního prostředí.

Po sametové revoluci r. 1990 se odtrhla místní část Králův Dvůr. Význam průmyslu byl potlačen. Tovární výroba byla přeorientována z těžkého průmyslu na lehký a střední (výstavba nové průmyslové zóny). Tradiční těžba vápence v okolí města ale příliš snížena nebyla. Po roce 2000 po zrušení okresních úřadů přestal být Beroun sídlem okresu. Historické jádro města bylo zrekonstruováno; byly opraveny dochované fragmenty hradeb, obě brány (pražská i plzeňská).

berounsko_trek.jpg (407770 bytes)Prameny