Dobříš (Střední Čechy)

Památky

• zámek patřící rodu Colloredo-Mansfeld. Zámek je celoročně přístupný veřejnosti. Bezprostředně u zámku je francouzský park, který se řadí k jedněm z nejhezčích v ČR. Volnější parkovou úpravu má anglický park, který je navržen na vyhlášení přírodní památky 
• židovský hřbitov. Židovská obec je připomínána již koncem 16. století. Z této doby pochází i nejstarší náhrobky 
• kostel Nejsvětější Trojice byl vybudován naproti zámku v letech 1791–1797 na místě Loretánské kaple
• bývalá synagoga byla v poválečných letech přestavěna na kulturní dům
• obora Aglaia u knížecích studánek je místem, kde byl vysazen Jelenec virginský

Historie

První písemná zmínka je z roku 1252. Čtyři listiny udávající práva klášteru v Plasích uvádějí Dobříš jako královský lovecký dvorec na Zlaté stezce. Poté statek připadl na čas šlechtickým vlastníkům – Rožmberkům od roku 1262. Za Jana Lucemburského přešla Dobříš opět do rukou krále. V této době je Dobříš označována jako trhová ves. Slibný rozvoj městečka zastavily husitské války. V únoru 1421 se v Dobříši setkala vojska Jana Žižky s Pražany, a spojené šiky odtud táhly na západ vyhnat vojsko krále Zikmunda. Od této doby začalo zastavování královského panství šlechtickým držitelům. Roku 1569 císař Maxmilián II. povýšil Dobříš na město.

Po Bílé hoře r. 1630 odpadla Dobříš od královské koruny znovu a už definitivně. Zámek a celý statek koupil pruský hrabě Bruno z Mansfeldu. Třicetiletá válka tragicky zastihla Dobříš v roce 1639, kdy tudy táhli Švédové, po nichž zůstali z kostelíka a tvrze jen doutnající trosky. Samotné městečko tak špatně nedopadlo – z původního počtu 53 domů jich po válce bylo 47 obydlených. Roku 1666 začala stavba nového panského sídla – malého barokního zámku. Další vzpruhou pro místní živnosti bylo privilegium Leopolda I. z roku 1675, které rozmnožilo dva výroční trhy o další čtyři. Další pracovní příležitostí byly panské železné huti založené kolem roku 1674. Důsledkem těchto aspektů Dobříš rostla a bohatla.