Hluboce zaříznutý kaňon, kterým řeka
Berounka pozvolna kličkuje a rozděluje vrchovinu na dvě části. Do
stran vybíhající boční
údolí vč. zbrázděných planin v západní části pahorkatiny. To
je zhruba CHKO Křivoklátsko. Roku 1977 se Křivoklátsko stalo
biosférickou rezervací UNESCO, později i ptačí oblastí v rámci
soustavy Natura 2000. Již několik let se připravuje přechod
na vyšší stupeň ochrany vytvořením Národního parku v přírodně
nejcennějších částí. Šlo by zhruba o šestinu CHKO, cca od
Zbirohu po Žloukovice. Mezi zvláště chráněné lokality mj.
patří Týřov, Vysoký tok, Zdická skalka. Nejvyšší
vrcholy: Těchovín 616 m (bez cest), Vlastec 612 m (bez cest),. Krušná
hora 609 m (rozhledna Máminka).
Vedle
přírodních zajímavostí je oblast rájem vodáků a návštěvníků
památek. Nachází se tu královský hrad Křivoklát,
Krakovec, Točník, Žebrák, Týřov, Lány, Nižbor aj. I
jedno z nejvýznamnějších keltských oppid ve Stradonicích u
Nižboru.
Na fotografii
Berounka u Zvíkovce (foto Jiří Michal 2016).
Hluboce zaříznutý kaňon, kterým řeka
Berounka pozvolna kličkuje a rozděluje vrchovinu na dvě části. Do
stran vybíhající boční
údolí vč. zbrázděných planin v západní části pahorkatiny. To
je zhruba CHKO Křivoklátsko. Roku 1977 se Křivoklátsko stalo
biosférickou rezervací UNESCO, později i ptačí oblastí v rámci
soustavy Natura 2000. Již několik let se připravuje přechod
na vyšší stupeň ochrany vytvořením Národního parku v přírodně
nejcennějších částí. Šlo by zhruba o šestinu CHKO, cca od
Zbirohu po Žloukovice. Mezi zvláště chráněné lokality mj.
patří Týřov, Vysoký tok, Zdická skalka. Nejvyšší
vrcholy: Těchovín 616 m (bez cest), Vlastec 612 m (bez cest),. Krušná
hora 609 m (rozhledna Máminka).