Příbram (Střední Čechy)Vydáním dekretu ze dne 23. ledna 1849 v Olomouci císařem Františkem Josefem I. došlo k založení báňské školy pro severní země císařství se zaměřením na kovohutnictví. K slavnostnímu otevření došlo 12. listopadu téhož roku v budově Zámečku. K povýšení na vysokou školu došlo roku 1904 s názvem Vysoká škola báňská v Příbrami. Vyučovacím jazykem byla němčina, přestože byla Příbram v té době ryze českým městem. Od počátku však docházelo k rozporům s Němci a němečtí profesoři požadovali přesunutí do německé oblasti severních Čech, do Mostu, Ústí n. L. nebo do Liberce, v roce 1913 pak němečtí profesoři žádali rozdělení školy na českou a německou fakultu a jejich přidělení k příslušným technickým vysokým školám v Praze nebo Brně. Po osamocení Československa pro změnu žádali o přesun vysoké školy do Prahy. Tyto snahy přetrvávaly až do uzavření všech vysokých škol v Protektorátu Čechy a Morava v roce 1939. Po osvobození Příbrami byl proveden 4. června zápis do školního roku 1939/1945, koncem června se však začalo proslýchat o přeložení vysoké školy do Ostravy, ke kterému došlo dekretem prezidenta republiky ze dne 8. září 1945. Za
II. světové války byla v okolí Příbrami oblast silného partyzánského hnutí. Příbram byla osvobozena sovětskými partyzány kapitána Olesiňského, ale v nedaleké Slivici padly údajné poslední výstřely druhé světové války na evropském kontinentu až 11. května 1945, o den později se tam vzdaly poslední jednotky německého wehrmachtu. Za komunistického režimu význam Příbrami vzrostl díky těžbě uranu, zdejší doly byly ale v 50. letech také součástí systému táborů nucených prací. Současný život města ovlivnily obdobnou měrou jak společenské změny po sametové revoluci roku 1989, tak ukončení důlní činnosti.
|
