Jánský Vrch (Střední Morava a Jeseníky)
V průběhu 15 století byl hrad značně poškozen. A to nejen husitskými válkami, ale především nešťastným zásahem samotného biskupství, které nechalo pobořit jeho obranný systém, aby se hrad nemohl stát oporou případného nepřítele. Velká obnova a přestavba hradu, která započala za biskupa Jana Rotha až na konci 15. století. Pozdně gotická etapa výstavby byla ukončena roku 1509 Rothovým následovníkem - biskupem Janem Thurzou. V průběhu těchto úprav byl také změněn název objektu na počest patrona vratislavských biskupů Jana Křtitele na Jánský Vrch. Kamenné reliéfní desky, dokládající tuto etapu stavebního vývoje a jeho přejmenování, se dodnes nacházejí na zámeckých zdech. K definitivní přestavbě původního hradu na barokní zámek, došlo za episkopátu biskupa Filipa Gotharda Schaffgotsche (1716-1795). Na svém sídle se biskup obklopil mnohými významnými osobnostmi, především z oblasti hudby. V roce 1769 povolal na svůj zámek hudebního skladatele, výborného houslistu a dirigenta Karla Ditterse z Dittersdorfu a Jánský Vrch se stal záhy střediskem hudebního života pro celé Slezsko. Ditters za téměř třicet let pobytu na Javorníku složil na čtyřicet komických oper, čímž se stal jedním ze zakladatelů německé. komické opery. Hudební tradice zámku i města spojená s touto osobností je dodnes oživována každoročně probíhajícím festivalem Karla Ditterse z Dittersdorfu nebo drobnými koncerty v rámci Zámeckého kulturního léta, které probíhají v koncertním sále během prohlídek zámku. Po smrti biskupa Schaffgotsche se ujal úřadu biskup Josef Krystian Hohenlohe-Waldenburg-Bartenstein, kterého je potřeba zmínit především kvůli stavebním úpravám probíhajícím již zcela v duchu nového poslání zámku - na počátku 19.století bylo dokončeno letní sídlo. Pozitivní role objektu jako centra vzdělanosti a kultury Jesenicku byla rozvíjena i v dalších létech. V létech 1856 a 1857 se stal zámek svědkem dvou návštěv básníka Josefa von Eichendorffa, představitele německého romantismu. Na jeho počest je pojmenována kamenná vyhlídka před zámkem. V roce 1959 byl zámek Jánský Vrch zapůjčen státu. K jeho plnému zestátnění mohlo dojít až po vzájemném majetkovém vyrovnání polské a české katolické církve, tedy v září roku 1984. Nyní je ve správě Národního památkového ústavu, ú.p.s v Kroměříži. Od 1. ledna 2002 je objekt zapsán do seznamu národních kulturních památek. Prohlídkové trasy vás provedou reprezentačními místnostmi s výstavou sbírky dýmek, jedné z největších v České republice, a hospodářským zázemím zámku. Technicko-uměleckou raritou je unikátní dochované plynové osvětlení interiérů i hlavního nádvoří zámku. Hodnotná je také kolekce bytového textilu nacházejícího se v zámku, zejména původní 150 let staré záclony. Odkazy: * Státní zámek Jánský Vrch |