Přerov (Střední Morava a Jeseníky)
Pamětihodnosti
Historie Historie raně středověkého hradiště na území Přerova zhruba z roku 1019 je připomínána v práci Michala Lutovského.[3] První písemná zmínka o Přerovu pochází z roku 1141 (po 30. červnu 1131) v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka, ve které je přerovský hradní velkofarní kostel svatého Jiří zmiňován mezi sedmi nejdůležitějšími (krstnými) kostely na Moravě. 28. ledna 1256 byl povýšen králem Přemyslem Otakarem II. na královské město. Historie Přerova je také úzce spjata s rody Pernštejnů a Žerotínů působením evangelické církve zvané jednota bratrská, ke které náleželi významní učenci jako přerovský rodák Jan Blahoslav a Učitel národů Jan Amos Komenský. Prudký rozvoj města nastal po vybudování hlavní železniční trati z Vídně do Olomouce (1841) a později dále do Prahy a Bohumína. Historické centrum města se nachází okolo Horního náměstí – lze zde nalézt domy z 15. století. Poblíž se nachází Přerovský zámek, vybudovaný na místě původního hradu, jehož věž má románský původ, a lze si prohlédnout i zbytky městských hradeb. V zámku je umístěno Muzeum Komenského vzniklé zásluhou Františka Slaměníka již v roce 1888. Na konci druhé světové války bylo ve městě násilně potlačeno přerovské povstání. Krátce po skončení 2. světové války následoval masakr na Švédských šancích. Významným obdobím byla pro Přerov éra komunismu, kdy se výrazně zvýšil počet obyvatel, a z města se stalo významné průmyslové centrum. Dne 7. července 1997 bylo město Přerov postiženo katastrofální povodní. Prameny
|