Lanškroun: Historie

Liechtensteinové se snažili úbytek obyvatelstva v Lanškrouně (ale i na celém panství) odstranit podporou přistěhovalectví obyvatel z jiných svých panství (hlavně ze Slezska a Rakouska), kteří byli německé národnosti. Od roku 1667 začíná postupný přechod k úřadování německému. V roce 1680 vypukla velká morová epidemie. Mnoho gruntů zůstalo bez hospodáře a domy bez majitele. Městská správa se definitivně poněmčila v roce 1683. 

V polovině 17. století vrcholí vědecká činnost nejvýznamnějšího lanškrounského rodáka, fyzika, matematika, astronoma, lékaře a filozofa, rektora Karlovy univerzity a zakladatele spektroskopie Jana Marka Marciho (1595–1667), po němž je pojmenováno nejen hlavní náměstí Lanškrouna, ale i kráter na odvrácené straně Měsíce.

Rozmach města v 18. a 19. století

Po celé 18. století zůstával Lanškroun poddanským městem Liechtensteinů, jehož řemesla se nijak neodlišovala od jiných poddanských měst. Působily zde cechy pekařů, ševců, zedníků a kameníků, zámečníků, hrnčířů, kovářů, bednářů, kolářů, sedlářů, soukeníků, barvířů a tkalců.

V roce 1701 vznikl ve městě knížecí pivovar. V roce 1791 byl Lanškroun prohlášen svobodným municipálním městem. V čele města od této doby stál volený purkmistr. Plně však moc vrchnosti nad městem v této době ještě zrušena nebyla. Postupem času docházelo k hospodářskému a kulturnímu rozvoji města. Na přelomu 17. a 18. století byla dokončena stavba knížecího pivovaru.