Lanškroun: Historie

Bouřlivý přelom 19. a 20. století

V 2. polovině 19. století vznikají centra vzdělanosti - Gymnázium (1874) a Střední odborná tkalcovská škola, dochází k výraznému vzestupu německého nacionalismu. Po vzniku ČSR odmítli představitelé města a okresu uznat československou vládu. Byla vytvořena německá národní rada, která se hlásila k tzv. Deutschböhmen. Tento útvar počítal s odtržením od Čech a připojením k Rakousku. Teprve po zásahu vojenského oddílu z Vysokého Mýta v listopadu 1918 byl Lanškroun donucen uznat svrchovanost nového státu, ale k nacionalistickým vystoupením proti novému státu docházelo ve městě ještě na jaře 1919. Postupně se nacionální vášně zklidnily a v průběhu 20. let došlo k vzrůstu vlivu českého obyvatelstva ve městě a byla zde zřízena i česká měšťanská škola. V 30. letech 19. století byl zřízen Okresní úřad. Prostory pro činnosti Okresního úřadu byly získány přestavbou a rekonstrukcí bývalého městského pivovaru.

Po roce 1935 ovládla politický život města Sudetoněmecká strana. Po Mnichovu počátkem října 1938 byl Lanškroun připojen k Německu. Z města byly evakuovány státní úřady a muselo uprchnout více než 1 000 Čechů a začalo zatýkání německých antifašistů. Lanškroun se stal sídlem zemské rady (Landrat). V době příslušnosti k Německu se změnil i charakter lanškrounského průmyslu. Většina zdejších továren byla postupně začleňována do německého zbrojního průmyslu. Nejvýznačnější bylo umístění pobočky firmy Siemens zaměřené na elektrotechnickou výrobu zbrojního charakteru do objektů dřívější tabákové továrny.